Hlavní obsah

Šimek o nadšení ze setkání s Jágrem, bratrově překvapení z NHL i své cestě z Benátek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Coby obránce se netradičně sklonil na buly, pak zvedl hlavu a tvář se mu rozzářila nefalšovaným úsměvem. To vhazování totiž bylo čistě slavnostní a místo sudího pro tentokrát pustil puk k ledu Jaromír Jágr. A Radimu Šimkovi, jednomu ze dvou českých aktérů pražské zastávky NHL, se splnil velký sen. "Jsem moc rád, že jsem mohl Jardovi podat ruku, protože jsem ho nikdy v životě nepotkal. Je to legenda, jeden z nejlepších hráčů historie," vyprávěl po sobotním utkání Šimek. Mísily se v něm však rozdílné pocity, protože s týmem San Jose Sharks v Česku dvakrát prohrál.

Bylo to pro mě asi první a poslední buly kariéry. Poprvé v životě jsem se setkal s Jágrem, říká Radim ŠimekVideo: Sport.cz

 
Článek

Kdy jste se dozvěděl, že bude součást slavnostního ceremoniálu?

V pátek. Byl jsem vybrán nejspíš proto, že jsem Čech. Bylo to moje první a asi i poslední buly. Užil jsem si to, jsem rád, že jsem mohl Jardovi podat ruku. Je to další zážitek pro mě, co se týče zájezdu do Prahy, který jsme měli jako tým a budu na to vzpomínat do konce života.

Kam ve své kariéře zařadíte tyto zápasy?

Mezi největší zážitky. Jako když jsme tady v O2 Areně vyhráli s Libercem titul (2016) a teď když jsme ve Finsku získali s nároďákem bronzovou medaili. Je plno českých hráčů, kteří byli stoprocentně kvalitnější než já a v Praze si nikdy nezahráli. Musím si toho cenit a jednou můžu říct třeba svým vnoučatům a dětem, že jsme hrál v Praze zápas NHL.

Tomáš Hertl přiznal v pátek dojetí. Co vy?

Tomáš je z Prahy, já bydlím kousek od Prahy v Benátkách. Ale bylo to pro mě taky dojemné, když si vezmu celou svou kariéru, že jsem ještě před osmi devíti lety hrál druhou ligu v Benátkách nad Jizerou. Teď mám možnost tady hrát za tým NHL, tak je to něco neskutečného. Hrozně si vážím, že jsem tu možnost měl, protože každému se to nepoštěstilo. Dojemné to bylo. Měl jsem tady rodinu. Rodiče mě sice už v Americe viděli hrát, ale třeba brácha mě vidět hrát poprvé. Psal mi v pátek po zápase, že si vůbec nedokázal představit, že hokej v NHL je takový fofr. Měli místa blízko u ledu, takže o to rychlejší hokej měli. Psal mi, že je na mě pyšný a jako bráchu mě to těší.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Český zadák Radim Šimek (vpravo) ze San Jose zpracovává Matta Duchenea z Nashvillu.

Co říkáte na atmosféru v aréně?

V obou zápasech byli fanoušci skvělí. Překvapilo mě, že tu bylo hodně příznivců Nashvillu. Diváci nás podporovali v obou utkáních a mrzí nás, že jsme nevyhráli aspoň jeden zápas, protože jsme chtěli odvézt alespoň jedno vítězství, aby se nám těch jedenáct hodin do San Jose letělo trošku líp. Takhle bude asi v letadle trošku ponurá a smutná atmosféra. Dneska jsme neodehráli špatné utkání. Jenom škoda, že jsme dostali rychle druhý gól za stavu 2:1. Asi jsme měli hrát trpělivěji, nebo si to víc hlídat. Bohužel jsme dostali z otočky zpoza brány takový špatný gól. Zrovna jsem u toho byl. To asi rozhodlo, pak přidali hned ten třetí. Měli jsme šance ve třetí třetině, ale už jsme na to nedokázali vůbec odpovědět.

Sám jste měl paradoxně coby obránce ve třetím dějství šanci na vyrovnání.

Ta první situace vyplynula v oslabení. Snažil jsem se vystřelit, bylo z toho dobré buly, pak jsme měli ještě další dvě střely. Potom tam byla další šance, kdy mi to Nico Sturm dával zpoza branky, ale puk byl furt za bránou a já jsem se snažil aspoň to třeba trefit do gólmana, aby se to někam odrazilo. Bohužel jsem trefil boční síťku a nic z toho nebylo. Ale bylo to výborné střídání od čtvrté lajny a bohužel z toho nic nebylo. Dostali jsme je tam v tu dobu na lopatky. V power play chybělo asi trochu štěstí. Šance tam byly, kluci se tlačili do brány, ale gól z toho nepadnul.

Reklama