Článek
Gratulujeme! Takže jste do L. A. nevyrazil jen kvůli stěhování…
To ne. Teď nám ta cesta dávala smysl, do prostředí, kde to známe. Navíc já tady mám domluvené trénování.
Po dvou letech u Kings ale přesídlíte na Long Island. Jaké máte ohlasy od spoluhráčů z Los Angeles?
Všichni víme, že tahle byznysová stránka je to nejhorší. S některými kluky jsem si psal, s některými teď trénuju, takže jsme se bavili, proč už nebudu pokračovat, pobavili jsme se o příčinách.
Kings vzali místo vás stejně starého Švéda Antona Forsberga a podepsali ho na dvakrát vyšší částku (2,25 milionu dolarů), než jste měl ročně vy. Nenaštvali vás?
Tady se měnilo vedení. A to nové má na věci jiný pohled než to bývalé, a než mají trenéři.
Jak říkáte: Roba Blakea po sezoně nahradil ve funkci generálního manažera Ken Holland. To už jste tušil, že v Los Angeles pokračovat nebudete?
Nevím, jestli tušil, ale od trenérů jsem měl ohlasy, po kterých jsem si myslel, že prodloužím. Ale bohužel… Každopádně moji agenti udělali kus práce a mě teď čeká nový začátek v nové konferenci. To je teď pro mě nejdůležitější.
Kolik se vám po otevření volného trhu sešlo nabídek?
Něco jsme tam měli… Každopádně jsme řešili, aby to dávalo smysl pro mě i pro rodinu. A z těch možností mi nejlíp vyšli právě Islanders.
Jejich brankoviště dlouhodobě okupují Rusové Ilja Sorokin a Semjon Varlamov, který se teď sice dává do kupy po operaci kolena, ale na sezonu by měl být připraven. Takže to pro vás asi bude docela boj o místo.
O flek se bojuje vždycky, ale nemyslím si, že bych měl jít na farmu.
V kontaktu s vedením klubu, předpokládám, jste. Co říkáte na to, že z lavičky vás povede gólmanská legenda Patrick Roy?
Z těch rozhovorů, co jsme měli, bylo cítit, že Islanders o mě projevili velký zájem. Prakticky každý den mi někdo z klubu volá a snaží se pro mě něco zařídit, což mi taky pomohlo v rozhodování. Měl jsem i rozhovor s Patrickem a říkal jsem mu, že jsem z něj docela nervózní. Před dvěma lety jsem si od něj nechal podepsat hokejku, tak se smál, že mi podepíše hokejek, kolik budu chtít. Ale když vám hlavní kouč zavolá a čtvrt hodiny s vámi probírá všechno možné, tak je to dobré znamení.
Islanders teď mají jedničku draftu (obránce Schaefera) a velké plány. Těšíte se, že budete u toho, když se ty změny v klubu budou rodit?
Tým je tam pořád kvalitní, i když si to v minulé sezoně úplně nesedlo. Ale nový generální manažer Mathieu Darche přivedl dost nových kluků (Drouin, Heineman…), tak uvidíme, jak to bude klapat v sezoně. Nikdy nejde očekávat, že se všechno změní ze dne na den, ale Islanders jsou dobře nastavení a ta nová krev v týmu bude chtít určitě rychle prorazit.
Kromě pár týdnů ve službách Toronta pro vás bude něčím novým i Východní konference. Každopádně byste se neměl tolik nacestovat.
To je vítaná změna, že budu víc s rodinou. Koukal jsem na loňský rozpis Islanders, že měli jen jeden desetidenní trip. Kdežto v Los Angeles jsme měli čtyři nebo pět. Obzvlášť teď, kdy čekáme miminko, je to samozřejmě změna k lepšímu.
Po čem z Kalifornie se vám bude stýskat?
Po počasí, to je jasné. Ale na Islanders jsem od nikoho neslyšel jedinou špatnou věc. A syn alespoň pozná i zimu a třeba uvidí sníh. Když jsme byli ve Winnipegu, tak to ještě moc nevnímal. Ale teď zažije čtyři roční období, nejen dvě.
To je ale pro rodiče vždycky složitější, když má vysvětlit dětem, že se musí stěhovat. Už to u vás proběhlo?
Ještě moc ne. Nevíme, jak dalece to syn vnímá. Ale kamarádi ze školky a z hokeje mu asi chybět budou. I když ta jejich hokejová třída se teď rozpadla. Zbyla v ní jen dcera Phillipa Danaulta.
Když se ještě vrátíme k play off, bylo po něm v L. A. velké mrzení? Po dvou zápasech to vypadalo, že máte Edmonton na lopatě, ale přišel obrat.
Taky stál Blakeyho (GM Roba Blakea) místo. Po těch zápasech doma jsme podle mě mohli vyhrát i třetí a čtvrtý v Edmontonu. V jednom tam ale byla špatně zvolená challenge a ve druhém jsme při jejich power play nevyhodili puk z pásma a prohráli v prodloužení. A ten pátý zápas za stavu 2:2 u nás byl jediný, kdy jsme na Oilers nestačili. Přitom z těch šesti utkání si troufnu říct, že ve čtyřech jsme byli lepší. Škoda.
Edmonton pak vyřadil Vegas i Dallas, čekal jste, že už to dotáhne až ke Stanley Cupu?
Spíš jsem přál obhajobu Floridě, protože jsem tam měl kamarády a bývalé spoluhráče (Matthewa Tkachuka, Sama Bennetta, Natea Schmidta).
Naposledy jste Česko reprezentoval na mistrovství světa 2018, ale příští rok se sezona NHL přeruší kvůli olympiádě. Láká vás?
Pokaždé, když můžu, tak bych samozřejmě chtěl reprezentovat. Ale teď nevím, jestli jsem vůbec v hledáčku, jestli mě mají trenéři v nějakém předvýběru. Hrát na olympiádě by ale bylo krásné, to je bez debat.
