Článek
Už se těšíte na čtvrteční premiéru proti Vancouveru?
Abych pravdu řekl, tak jsem ještě nedostal informaci, jestli nastoupím.
Ale ta šance je obrovská, nemyslíte?
Určitě je, zápasy se mi v přípravě povedly. Teď záleží jen na trenérovi. Uvidíme, jak to dopadne. Já doufám, že dobře. Kdyby to vyšlo, tak na zápas můžou každému hráči přijít dvě osoby. To by se přijely podívat máma a přítelkyně.
V San Jose vás přeučili na levé křídlo. Zůstane to tak?
Celou přípravu trénuju s Thorntonem v centru a Burnsem napravo. Na to levé křídlo jsem si nějak zvyknul. Už jsem hrál v útoku všechny tři posty a nevadí mi žádný z nich.
Sklidil jste chválu za nebojácné chození před branku. Bolí to v zámoří před gólmanem víc než v extralize?
Ono to bolí všude stejně, krosčeků do zad člověk schytá všude dost. Ale zatím to byla jen příprava, teď uvidíme, co bude dál.
Sharks vás dali do řady s největší hvězdou týmu Joem Thorntonem. Jak spolu vycházíte?
Úplně super! On chce pořád na ledě komunikaci a na to budu potřebovat ještě pilovat angličtinu, abych mohl víc konverzovat. Ale myslím, že je to mezi námi dobrý.
V jazyku se ale zlepšujete, ne?
Jo, já docela rozumím. Když mi říkají, co mám dělat na ledě. Ale mluvení, odpovědi na otázky, v tom mám rezervy. Ještě potrvá, než se rozpovídám. Když na mě vyběhnou novináři a mám mluvit do kamery anglicky, tak to je jediné, co mě tady znervózňuje. Rozhovory mi nikdy nevadily, ale v angličtině to není ono.
Spoluhráč Martin Havlát vám nedělá překladatele?
Pomáhá, jak to jde. Kdykoli se na něj můžu obrátit. Zajdeme na večeři, pokecáme, jak to v San Jose chodí. Jsem moc rád, že tu mám českého parťáka.
Možná vás ještě využije na hlídání malé dcerky...
Minulý rok, když jsme se s Martinem poznali, tak se zrovna narodila. On se už ptal, kdy mi přijede přítelkyně, aby prý hlídala malou, a my si mohli zahrát play station.
Po bydlení jste se zatím nesháněl?
Jako nováčci jsme na hotelu a jestli to vyjde s NHL, tak bych měl jít zatím do rodiny, kde jsem už bydlel čtrnáct dnů v létě.
Už jste stačil poznat komfort, jaký je v zámořských klubech. Líbí se vám?
To prostě nejde srovnávat s ničím, co jsem dosud poznal. Už jen to letadlo, kde jsme všichni jako v první třídě. Člověk se natáhne, může si dát steak. Nic není problém, dostanete, co si řeknete. To se mi určitě hodně líbí a chtěl bych tady vydržet... (směje se)
Takže se pomalu začínáte cítit jako hráč NHL?
Rozhodně ještě ne. Uvidíme, jestli odehraju pár zápasů a pak taky, jak je odehraju. Můj cíl je prostě udržet se co nejdéle nahoře a hrát tu nejlepší soutěž na světě.
