Článek
V nominaci na Karjalu Piskáček původně nebyl, při zranění Ševce se ale posunul na soupisku ze seznamu náhradníků. „Pro mě je to splnění snu, i když na úkor někoho, kdo omarodil."
V dresu lídra tabulky udivuje Piskáček tím, jak zvládá defenzivní úkoly, ale dokáže i podpořit útok. Nasbíral i deset gólových nahrávek. Už dostal ze Sparty i vzkaz, ať si připraví zápisné do klubové kasy „Tomu se nevyhnu," uvědomuje si. V kabině národního týmu se rychle rozkoukal. „Vyloženě neznámé prostředí to pro mě naštěstí nebylo," usměje se.
„Ze Sparty je nás tam pět, jako rodák dobře znám i kluky z Kladna a s dalšími jsem se rychle seznámil." Velký obdiv má vůči nejstaršímu z reprezentantů, 35letému Tomáši Kaberlemu. „Je pro mě ikonou, jako malý jsem k němu vzhlížel a měl doma i vylepený jeho plakát."
Před premiérou ve švédském Gävle cítí napětí. „Každý člověk je asi nervózní z něčeho nového," říká Piskáček a tuší, že ho čeká hodně jiný hokej než v extralize. „Rychlejší a důraznější, v daleko vyšším tempu než pamatuji z dvacítky. Doufám, že si rychle zvyknu, dokážu se přizpůsobit a nebudu kazit," uvažuje obránce.
Držet palce se mu chystají nejen rodiče a přítelkyně, ale i spousta kamarádů. „Měl jsem od nich plný telefon zpráv, že mi blahopřejí k pozvánce a že se určitě budou dívat. Nenechám se tím ale svázat."
