Jsme jak v němém filmu. Mluvte spolu, křičel Rulík. Komunikace je problém českého hokeje, vědí i hráči

Obrátil se i na očekávaného kapitána a lídra Romana Červenku a veřejně se ho zeptal: „Červus, jak to zařídit, abychom víc mluvili?“ Na odpověď rozjetý kouč Rulík ani nečekal a pořád opakoval: „Mluvte spolu víc než méně. Jinak vám fakt zabavíme ty (televizní) ovladače. Nese… mě.“ Právě televize bez zvuku pro něj byla příkladem, jak tým na tréninku působí.

Křikem ho chtěl probrat a taky upozornit, co chce, aby to hráči na začátku pětitýdenní přípravy, která vyvrcholí světovým šampionátem v Praze, do sebe dostali.

Po tréninku o důraznému proslovu trenéra mluvili pro Sport.cz útočník Matěj Stránský a obránce Andrej Šustr, kteří se Rulíkovu apelu a křiku nedivili. „Komunikace je v českém hokeji celkově problém. Nevím, proč tomu tak je, ale i v mládežnických týmech spolu hráči málo mluví. Je to přitom důležité ve všech aspektech hry, hlavně v obranném pásmu. Strašně pomáhá, když si obránci zařvou: Mám, mám. My útočníci pak hned víme, že můžeme zůstat zpátky. Když ale mlčí, stávají se chyby – dva hráči jedou na jednoho. Komunikace je hodně důležitá.“

A podobná slova volil také zkušený Šustr, jenž okusil NHL i KHL. „Komunikace je problém českého hokeje už od mládeže. Lidi, co pak přijdou do ciziny, zjistí, že je hokej hlavně o komunikaci, aby si hráči dokázali pomoct. Na tom musíme zapracovat.“

Právě to Rulík po hráčích chtěl. Když budou na ledě mluvit, hru si mohou ulehčit, v lecčems pak pro ně herní úkoly budou snazší. „Máme nějakých pět týdnů, abychom to do sebe dostali. Abychom si to zjednodušili navzájem. Nebude to asi za den, ale když na to budeme apelovat, tak za týden dva by se to mohlo ve hře pomalu ukazovat. Času je tedy dost. Hráči z NHL jsou na to zvyklí a i v evropských soutěžích je to běžná věc,“ míní Stránský.

Jsou tedy Češi na ledě stydlivější? Uzavřenější do sebe? „Nevím,“ pokrčí rameny Stránský.

Ale pak se – jak by si i kouč Rulík přál – rozmluví. „Když jsem vyrůstal já, trenéři na to moc neapelovali. Ta nutnost komunikace tam nebyla a v raném věku to začíná. Ale možná další generace už na tom bude lépe. V nároďáku to taky může být tím, že spolu nehrajeme celý rok. Sžíváme se. Navíc mnozí z nás měli dlouhou pauzu, takže zatím spíš bojujeme sami se sebou. Až se do toho zase dostaneme, tak už se nebudeme muset soustředit na to, co dělá tělo. A pokud si to budeme připomínat každý den, komunikace se zlepší.“

Několikrát opakovanou výhodou může být, že Rulík má už nyní k dispozici dost silné jádro. Hráči tak do sebe lépe dostanou systémové, herní i komunikační vazby.

Každý týden kemp navíc zpestří přípravné zápasy, teď v Karlových Varech si to Češi ve čtvrtek a sobotu rozdají s Německem.