Článek
Jak složité bylo rozhodování o tom, zda nabídku reprezentačního trenéra přijmout?
Složité to nebylo. Vzal jsem si nějaký čas na rozmyšlení. Dumal jsem nad tím sám, poté i s rodinou. Nakonec mi vyšel tento výsledek. Národní tým je nejvyšší post, kterého můžete jako trenér dosáhnout. Nabídka byla férová, s asistentem Pavlem Grossem i šéfem svazu Aloisem Hadamczikem jsme si řekli, že si budeme pravdu říkat do očí, ať bude jakákoli.
Už máte jasno o kompetencích s Pavlem Grossem?
Na to je ještě brzy. Máme to v určitých hrubých črtech, ale nerad bych to ještě teď otvíral. Rok nazpět by mě určitě nenapadlo, že s ním budu spolupracovat. Vycházeli jsme spolu normálně, tedy jako soupeři, kteří si po zápase podají ruku a navzájem si pogratulují. Určitě se spolu budeme bavit o sériích, které jsme proti sobě hráli.
Co vás teď čeká?
Podpis smlouvy, sezení s dalšími možnými spolupracovníky. Do práce se vrhnu už na mistrovství světa ve Švýcarsku, kde budu sledovat velký hokej. O tom ta práce je. Sledovat velký hokej a dívat se, jak hrají ta nejlepší reprezentační mužstva.

Noví trenéři hokejové reprezentace Zdeněk Moták a Pavel GrossVideo: Sport.cz
Je variantou druhého asistenta Josef Jandač?
Jsme kamarádi a určitě se spolu pobavíme. Dá se očekávat, že druhý asistent bude mít půlenou funkci, takže by dělal i na klubové úrovni. Nepotřebuji u sebe mít někoho, kdo vám bude říkat, jak jste skvělí a děláte to dobře. Největší zodpovědnost mám já, ale myslím, že role v hierarchii se stírají.
Jakou máte vizi?
Chtěl bych, abychom z té práce měli všichni radost a bavili se tím. Ne vždy to půjde, je to hra a v ní přichází vítězství i porážky. Chci hrát aktivní a agresivní hokej, který bude bavit.
Nemrzí vás, že jste u dvacítky vlastně ani nezačal?
Asi trochu ano, ale áčko je samozřejmě nejvíc. U dvacítek byl kvalitní realizační tým, s nímž jsem komunikoval. Ať to byl Robert Reichel, Pavel Trnka, ale i Patrik Augusta. Je z nich cítit velká sounáležitost, takže to mi trochu zamrzelo. Na druhou stranu brzy budu mít 62 let, takže do 70 jsem na nabídku z reprezentace čekat nechtěl.
Bude vrcholem Světový pohár za dva roky?
Turnaj nejlepších hráčů řadím strašně vysoko. Nechtěl bych devalvovat mistrovství světa, ale proti nejlepším se vždycky chcete postavit a měřit se s nimi. Navíc Světový pohár se bude hrát i v Praze, co víc si můžeme přát.
Národní tým se chce teď vydat cestou omlazení. Už jste o tom komunikoval s Hadamczikem?
Ještě jsme se o tom nebavili, ale myslím si, že to je trenérova povinnost, aby mladí dostali příležitost. Buď si ji vezmou, nebo budou ještě chviličku čekat na šanci a ohrávat se v extralize či evropských soutěžích. Jejich čas přijde. U nás dospíváme lehce později než hráči v Americe. Poslední roky sbíráme medaile ze šampionátu dvacítek. Je to start a většina hráčů ho chytí, potom udělá kariéru. Ti kluci si šanci zaslouží, nicméně mládí je sice výhoda, ale ne zásluha.
Budete se chtít setkat i s hráči z NHL?
Myslím, že to je důležitá věc, protože dnes jsem si uvědomil, že z té skupiny hráčů už znám jen Radka Gudase a Ondru Paláta.
Reprezentaci se teď poměrně daří, před dvěma lety udělala i zlatou medaili doma.
A budeme si přát, aby ji udělala také ve Švýcarsku. Nemyslím, že bych šel do nějakého vakua. Celý současný realizační tým odvedl skvělou práci. Od detailů až po šampionát v Praze, který byl nejlepší. Všichni tím žili a za svou práci si zaslouží dík. V určitých věcech na ně budeme chtít navázat.










