Totální proměna zadáka Skleničky. Z ryzího beka se ve Švédsku stal ofenzivní lídr

Jen pro srovnání – v profesionální kariéře Sklenička udělal za celou sezonu nejvíc 17 bodů (7+10) před dvěma lety v dresu finského Jokeritu v KHL. A kdyby si současnou produktivitu v Brynäs udržel po celý ročník, dostal by se na konci základní části na kótu 46 bodů, což je skoro trojnásobné navýšení.

„Je to rolí, kterou v týmu mám. Chodím na přesilovky, a i když jsem v nich bodů moc neudělal, tak každému hráči to pomůže na sebevědomí. Pak i při hře 5 na 5 má šanci nějaký bod posbírat. My chceme ale sbírat body hlavně jako tým, což se momentálně neděje. Nicméně věřím, že máme silné mužstvo a jak bude sezona postupovat, budeme výš a výš. A v play off budeme silným soupeřem pro ostatní," říká Sklenička – Brynäs je nyní desáté.

Ano, on sám se snaží své bodové zásluhy – snad aby štěstěnu neobrátil proti sobě – zlehčovat. Ovšem je už nezpochybnitelné, jak moc na něj trenéři v klubu sází. V průměru hraje téměř 23 minut za zápas, což z něj dělá pátého nejvytěžovanějšího muže celé soutěže. „Od začátku mě posílají na všechny situace, a tak tomu odpovídá i odehraný čas. Občas je někdo zraněný, nahradí ho méně zkušený hráč, kterému trenéři ještě tolik nevěří, a tak na led víc nasazují nás starší. Jsem za tu důvěru rád a budu jim to splácet dobrými výkony."

Té herní i psychické pohodě pomáhá prostředí, ve kterém je. Gävle, kde klub sídlí, je město menšího střihu a Sklenička tu s přítelkyní našli pohodu. Ve volném čase tu propadli stolnímu tenisu, objevili i výtečné restaurace a s adaptací pomohl bývalý Skleničkův parťák z Helsinek, brankář Anders Lindbäck. Ale především sem Sklenička v létě dorazil coby očekávaná posila, která přesně zapadla trenérům do systému. Dobře ho totiž znali.

Asistent Ari-Pekka Pajuluoma ho vedl v Jokeritu, druhý asistent Kalle Kaskinen zase coby Jalonenův pobočník na květnovém mistrovství světa. A hlavní kouč Mikko Manner, který působí u finské reprezentace, pro změnu se Skleničkou mluvil ještě před sezonou na Českých hrách v Ostravě.

„Prohodili jsme pár slov a já měl od začátku dobrý pocit, že mě tým zná a ví, co ode mě čekat. A to je moc důležité. Když hráč ví, jakou roli bude mít, pomůže mu to, než když jde někam do neznáma a jen čeká, co mu trenéři připraví za pozici a jak zaujme. První dojem je přitom důležitý. Když se nepovede, je pak těžké se z toho vyhrabat," popisuje (nejen) hokejové zákonitosti Sklenička.

Navíc po třech sezonách ve Finsku, které ještě vyšperkoval příchod Kariho Jalonena k národnímu týmu, má zažitý finský styl hokeje. A ten vzhledem k finským trenérům praktikují také v Brynäs, čímž se tým odlišuje od zbytku soutěže. „Všechny celky neustále napadají, nemáte na nic moc čas, střední pásmo se skoro nehraje. Jen my jediní ho bráníme, a tak si musíme zvyknout být neustále pod tlakem," usměje se.

Zároveň je Sklenička součástí „anomálie", neboť v desítce bodování SHL jsou hned čtyři obránci. Jonathan Pudas dokonce produktivitu vede (7+16) a ve čtvrtek (18.30) v Budějovicích nastoupí proti Čechům. „Nevím, čím si tu situaci vysvětlit. Možná produktivitě beků napomáhá švédský styl, široká kluziště. Obránci mají díky tomu víc času na modré čáře v útočném pásmu a je víc prostoru jak podpořit útok," míní Sklenička, jehož Jalonen dal v reprezentaci do páru s dalším „Švédem" Vojtěchem Mozíkem.

Tak snad mu bodový apetit zůstal.