Článek
Tím, že karlovarská Energie dohrála semifinále s Třincem teprve minulou sobotu, hráče z tohoto klubu trenér Rulík ještě v nominaci na reprezentační zápasy, které hostila právě aréna ve Varech, opomenul. Jenže pak se ve čtvrtek zranil Kevin Klíma, národní tým měl v přípravě jen čtyři pětky bez náhradníků, a tak bylo nutné rychle jednat. A jelikož s Černochem kouč počítal od následujícího týdne, ten byl ve městě, hned mu volal.
„Zrovna jsem byl na zimáku a on se ptal, jestli jsem schopný nastoupit. Jen jsem musel pořešit děti, kdo je vyzvedne,“ popisoval Černoch.
Sestřih Česko- NěmeckoVideo: Tipsport Extraliga / BPA
Nakonec dceru v poklidu vyzvedl ze školy, stihl se i po obědě na hodinku prospat, aby od pěti už byl přímou součástí zápasu. A právě kvůli dětem byl za akci kulový blesk tuze vděčný. „Jsem rád, že mě viděly. Malý už je velkým hokejovým fanatikem, ve čtvrtek si tady koupil šálu, první utkání jsme si užili spolu na tribuně. Měl hroznou radost, že jdu dneska hrát. Věřím, že si to užil jako já na ledě. S dcerou jsou na mě hrdí,“ líčil Černoch.
Že jejich tatínek je místní hokejista koneckonců šestiletá dcera i tříletý syn dobře poznali ve čtvrtek, protože co chvíli se s tátou chtěl někdo fotit, gratuloval mu k vydařené extraligové sezoně. „Bylo to náročnější, protože jsem musel děti často odstrkovat kvůli fotkám,“ říkal s úsměvem. A o den později si po utkání užil speciální děkovačku. „Fakt krásný zážitek. Měli vážně velkou radost z té naší povedené sezony v extralize. Bylo super, že jsem si to mohl takhle vychutnat. Byl to pro mě opravdu speciální zápas. Už jsem tady takhle jednou hrál před dvěma lety, ale to se nikdy neomrzí.“
Na ledě se byl sklouznout ve čtvrtek, pak i v pátek. V týdnu byl ale prostor také „hřešit“, což ke konci klubové sezony patří. Hráči pak pustili ven video, jak ve středu s nadšením slaví výhru Pardubic nad Spartou, protože ta jim přiřkla bronz. Sparta byla po základní části hůře postavená než Karlovy Vary, a tak z poražených finalistů patří třetí příčka Energii.
„Jak jsme vypadli, tak už jsme s tím byli smíření. Dostat ty medaile po zápase, nebylo by to takové. Takhle jsme to vstřebali. A je rozdíl mít medaili, nebo ji nemít. Pro nás je to odměna za všechnu práci, kterou jsme v sezoně předvedli. Jsme strašně rádi za to, jak to dopadlo, a že máme ten bronz. Tentokrát jsem to přál Pardubicím, ale čistě kvůli nám, abychom měli medaili. Kluci je dostali zrovna v pátek, tak doufám, že mi ji schovali, už se na ni těším,“ řekl Černoch.
A jak složité bylo se dostat během týdne oslav zpět do herního rytmu? „Už mám něco odehráno, takže vím, co musím udělat, abych zápas zvládnul. A myslím, že jakmile jsem se do toho dostal, tak to bylo v pohodě. Byl jsem až sám překvapený, jak jsem to zvládnul.“
Teď už bude v přípravě, která od pondělí pokračuje v Jihlavě, pevnou součástí týmu. V minulosti v podobné fázi sezony sledoval boje v NHL i v evropských ligách, kalkuloval, kdo by se k reprezentaci mohl připojit, jaké má šance. Jeho klubový parťák Ondřej Beránek vyprávěl, jak mu vždy situaci přesně vysvětloval a popisoval.
Černoch se tomu dnes směje. „Už tomu nechávám volný průběh. Čím je člověk starší, tak ví, že některé věci absolutně neovlivní. A jak jsem si to uvědomil, tak toho stresu je mnohem méně. Už tak je člověk z hokeje mnohdy na nervy, tak proč si přidělávat další starosti,“ říká. „Budu hrát, jak nejlépe umím, pak uvidíme, jak to dopadne.“
