Hlavní obsah

Tajemství úspěchu amerických hokejistů? Většina prošla vymakaným mládežnickým programem

Aktualizováno

NTDP. Zkratka, kterou má ve svých hokejových životopisech uvedeno hned 17 z 25 olympijských šampionů z Milána. Být členem amerického Národního programu pro rozvoj mladých hráčů znamená být předurčen k oslnivé kariéře.

Foto: Petr David Josek, ČTK/AP

Kapitán hokejistů USA Auston Matthews

Článek

Kapitán Auston Matthews, bratři Jack a Quinn Hughesovi, Matthew a Brady Tkachukovi, Jack Eichel, Zach Werenski… Skoro 70 procent letošních zlatých medailistů ze ZOH prošlo michiganskou továrnou na úspěch.

Založena byla v Ann Arbor v roce 1996, kdy americký výběr paradoxně ovládl v památných finálových zápasech s Kanadou Světový pohár. Jenže mládežnické výběry USA tehdy strádaly a zaostávaly nejen za svými severními sousedy, ale i za Rusy, Švédy, Finy, Čechy…

Cílem bylo systematicky připravovat nejlepší americké hráče pohromadě. Místo aby byli rozptýleni po různých juniorských ligách, NTDP je soustředí do jednoho programu, kde mají společný trénink s jednotnou metodikou pod vedením kvalitních trenérů. Nastupují proti starším týmům, nechybí mezinárodní konfrontace.

Každý rok se vybírá 22-25 hráčů do kategorie U17, která pak pokračuje ještě sezonu pod hlavičkou U18. V programu je tak současně zhruba 45-50 talentů, jejichž výběr je ovšem extrémně selektivní. Podle statistik se do něj dostane pouze 0,1-0,2 procenta z tisícovky mladých amerických hokejistů.

„Talentovaným klukům to umožní připravovat se společně, soutěžit proti sobě,“ vzpomínal obránce Vegas Noah Hanifin, který prošel programem v letech 2013-14. Dostat se mezi vyvolené sítem regionálních a národních kempů ale není snadné. Kromě talentu, výkonnosti a fyzického potenciálu hrají roli i charakter a mentalita. Ochota dřít a obětovat se pro tým. Něco, co jsme v podání Američanů viděli i v Miláně. Mají to v krvi.

Z hráčů, co prošli NTDP, je obvykle draftováno do NHL 70-90 procent z ročníku, z toho v prvním kole často mezi 5-10 hráči. A to se vyplatí.

„Elitním mladým sportovcům jsme dali příležitost rozvíjet se v náročných aktivitách, které je donutí hrát se staršími hráči a budou na ně vyvíjet velký tlak,“ řekl Ron DeGregorio, který byl 12 let prezidentem USA Hockey. „Součástí naší filozofie bylo, že se jednalo tak trochu o PR show. Chtěli jsme zajistit, aby si těch kluků někdo všiml a oni tak získali lepší příležitosti v (univerzitní) NCAA a poté i v NHL.“

Pobyt v Michiganu některým mladíkům otočí jejich vnímání hokeje o 180 stupňů. Třeba obránce Charlie McAvoy si myslel, že jeho hokejovým stropem je univerzitní angažmá. Ale najednou se ocitl na místě, kde na stěnách visely obrázky (amerických jedniček draftu) Patricka Kana a Erika Johnsona.

„Přes noc jsem se rozhodl, že to dotáhnu do NHL,“ prohlásil klíčový bostonský obránce, jenž byl v roce 2016 číslem 14 draftu a o pět let později podškrábnul s Bruins osmiletý kontrakt na 76 milionů dolarů.

NTDP se ale začalo vyplácet nejen v individuálním, ale hlavně v mezinárodním měřítku. Od roku 2010 získaly USA celkem jedenáct medailí na MS do 20 let, z toho šest zlatých. V kategorii do 18 let je dominance mladých Američanů ještě zřetelnější. Ve stejném časovém úseku se pouze jednou neprobojovali mezi medailisty.

„Dostal by se Matthews tak daleko bez NTDP? Pravděpodobně ano. Ale vidíte i jiné kluky, kteří potřebovali trochu více času. Teď jsme něco jako hokejový West Point, vychováváme naprostou elitu,“ těší DeGregoria.

I když se cesty hráčů po dvou letech rozdělují, společné vzpomínky zůstávají. „Hlavně ty mimo led,“ usmíval se McAvoy, který měl v NTDP za spoluhráče další olympijské vítěze Matthewse, Matthewa Tkachuka, Tage Thompsona, Claytona Kellera i gólmana Jakea Oettingera.

„Pomáhá nám to s chemií na reprezentačních turnajích. Všichni jsme v těch letech navázali přátelství, podle toho to v kabině vypadá,“ řekl McAvoy.

V prestižním hokejovém inkubátoru se hráči zdokonalí technicky, fyzicky i mentálně. Tahle profesionální laboratoř v nich také posouvá laťku herního myšlení i vůdčích schopností. A úroveň amerického hokeje se rok od roku zvedá. Zlato z loňského mistrovství světa i olympijský triumf jsou těmi posledními důkazy.

„Kdykoli se mě na to někdo zeptá, vždycky odpovím: Pokud jste americký hráč a můžete tam jít, je to jasná volba. Jsem velký fanoušek NTDP,“ prohlásil i obránce Columbusu Werenski, který Jacku Hughesovi přihrával ve finále s Kanadou na zlatý gól v prodloužení.

Další ročníky talentovaných amerických kluků budou v Michiganu vzhlížet i k nim.