Bouchly ve mně emoce, přehnal jsem to. Český mladík se bál, že kvůli zkratu přijde o mistrovství

SaiPa Lappeenranta prohrávala s KalPou už 2:8, když Žemlička v souboji v brankovišti povalil soupeře k ledu. Poté, co dostal sekyru přes kotníky, se na protivníka vrhl uštědřil mu několik úderů, spíše facek do obličeje. „Seběhlo se toho spoustu dohromady. Bouchly ve mně emoce. Nepřemýšlel jsem. Ale když jsem nad tím večer přemýšlel, hned jsem věděl, že jsem to přehnal,“ vracel se ke zkratu Žemlička před odletem do Minneapolis.

Hned mu bylo jasné, že za nepěkný úlet ho čeká dlouhá pauza. „Bál jsem se, aby to neovlivnilo mou účast na mistrovství,“ připustil. Nakonec vyfasoval sedmizápasovou stopku. „Zjišťovali jsme si, jestli by se trest vztahoval i na šampionát,“ podotkl trenér dvacítky Patrik Augusta. „Ale na mistrovství světa by normálně mohl hrát. Navíc si stopku odsedí už teď v prosinci,“ vysvětloval.

Kouč si se Žemličkou zavolal a incident společně probrali. „Nešťastná situace. Byl frustrovaný, ale soupeře spíš fackoval, než aby mu dával pěstí. Nicméně do hokeje to samozřejmě nepatří, navíc Finové jsou na to hákliví,“ tušil Augusta.

Žemličkovi po vzoru otce, trojnásobného medailisty z mistrovství světa, není výbušnost cizí. „Asi to mám trochu po tátovi,“ usmál se pražský rodák. „Táta to na jednu stranu to pochopil, ale taky ví, že se to nemá stávat,“ poznamenal.

Ve Finsku působí už třetí sezonu, od bývalého útočníka si stále poradit nechává. „Sleduje každý zápas a všechno mi hodnotí. A většinou kriticky, hledá chyby. Někdy mě to otravuje, ale beru si z toho jen to dobré. Holt hokej hrál a vyzná se v něm víc jak já,“ culil se Žemlička mladší.

Právě i kvůli známému příjmení se rozhodl z Česka odejít. „Chci být sám za sebe, ve Spartě to bylo složité,“ přiznal. „Ale kluci ve Finsku si taky hned našli, že táta hrál hokej, takže poznámky taky přichází. Ale určitě je to lepší,“ líčil.

Za SaiPu v juniorce sbírá takřka bod na zápas, dvakrát dostal příležitost už i mezi muži. „Měli jsme dost zraněných, tak jsem rád, že přišla šance,“ pochvaloval si.

Již loni nebyl od účasti na mistrovství světa dvacítek daleko. S týmem absolvoval přípravu, ale na soupisku se nakonec nevešel. „Aspoň tuším, co teď můžu čekat. Moc se těším. Snad se mi poslední juniorská akce povede,“ doufá.

V ambiciózním výběru by si mohl uzmout místo ve čtvrté formaci. „Jsem defenzivní typ, hra do těla mi není cizí. Pokusím se soupeřům dostat pod kůži. A všechno si precizně odbránit, blokovat střely a pomoct na oslabení,“ vysvětloval.

Hlavně si však přeje, aby se dařilo po týmové stránce. „Lidi píšou, že máme silný tým, Poslouchá se to hezky, ale musíme to ukázat na ledě,“ prohlásil Žemlička. Šampionát startuje 26. prosince, česká dvacítka může vybojovat čtvrtou medaili v řadě.