Článek
S boulderovými stěnami se rozloučil při Světovém poháru v Praze, směrem k olympijským hrám v Los Angeles už se na závodní úrovni věnuje výhradně obtížnosti, v níž se stal třikrát mistrem světa, naposledy před šesti lety. Na minulém světovém šampionátu v Bernu skončil osmý.
Z kvalifikace v jihokorejské metropoli postoupil jako jedenáctý, v boji o finálovou osmičku se dostal na čtyřicátý chyt. Pro postup by jich potřeboval vylézt minimálně dalších šest. „Není to výsledek, v jaký jsem doufal,“ přiznal brněnský lezec.
Stěna se mu už podle prohlídky zdála náročná. „Přišla mi těžší od začátku, nepříjemná boulderová, podobně jako v kvalifikaci. Tak jsem nasadil své tempo a styl, kdy jsem nad tím tolik nepřemýšlel, rozběhl se a hrnul to dál,“ popisoval svoji strategii.
V úvodu se přitom do žádných kritických momentů nedostával. „Spíše jsem si v každé sekvenci říkal, že to bylo lehčí než jsem čekal. Cesta umožňovala i malé odpočinky, ani jsem se moc neunavoval,“ líčil.
Kritický moment ale přišel právě na převisu okolo čtyřicátého chytu. „Ta jsem v mírné únavě nedokázal zvednout nohu nahoru, což bylo třeba. Dostal jsem se do slepé uličky a musel se pustit, což bolí. Necítil jsem, že bych lezl úplně špatně, ale ani nejlépe,“ věděl.
Nikdo nevylezl stěnu až nahoru, nejvýše na 48. chyt se dostal Francouz Sam Avezou. „Třeba favorizovaný Japonec Soratu Anraku, který vyhrál teď v Koperu, těsně nepostoupil. Ta špička se zase posunula a rozšířila, což je psychicky náročné sledovat,“ připouštěl Ondra.
Motivace ale má stále dost. „Ta úroveň se směrem k olympiádě bude ještě zvyšovat. Fyzicky na tom nejsem špatně, ale tady i v Koperu jsem vždy udělal malinkatou chybičku,“ připomněl závěrečný Světový pohár ve Slovinsku, kde skončil sedmý.
„Ty chyby mi znemožnily zažít ten pravý boj na cestě, kdy máte nateklá předloktí, ale lezete dál, tlačí vás diváci… To chci ještě zažít,“ přiznal Ondra.
V nedělním programu se v semifinále boulderingu představí sedmnáctiletý talent Lukáš Mokroluský, jenž z kvalifikace postoupil jako sedmnáctý.
