Hlavní obsah

Kondice? Jsme na třiceti procentech, hlásí norský kouč házenkářek. Jsme ale na dobré cestě, dodává

5. 11. 2022 8:27

Česká házenkářská reprezentace žen má za sebou první kempy i sérii utkání s novým koučem Bentem Dahlem. Pod norským vedením sehrál český tým dva přátelské zápasy se Švédskem (20:36 a 26:26) a následně vyhrál tradiční turnaj O štít města Chebu, když zvítězil v duelech proti Egyptu, bundesligovému Neckarsulmeru i norskému reprezentačnímu béčku. „Celkově jsem spokojen s tím, jak holky každý den pracovaly. Vyhráli jsme turnaj, to je vždy dobré pro sebevědomí. Jsme na dobré cestě," řekl Dahl, který se rozpovídal také o svých házenkářských začátcích i cílech, které si před sebe na lavičce českého týmu staví.

Foto: Česká házená

Norský trenér Bent Dahl vede českou házenkářskou reprezentaci.Foto: Česká házená

Článek

Co vám první reprezentační kempy naznačily?

S jejich průběhem jsem velmi spokojený. Před cestou do Švédska jsme absolvovali čtyři tréninkové dny v Praze. Následně jsme odehráli dva opravdu náročné zápasy, kde jsem mohl vidět, jak tým dokáže pracovat pod tlakem. Zatímco v prvním utkání jsme na tom byli opravdu špatně, v druhém jsme se dokázali vrátit, což byl skvělý pocit.

Turnaj v Chebu jste ovládli, ve finále jste porazili Vaše rodné Norsko. Byl to pro vás specifický zápas?

Hráli jsme extrémně dobře v první půli. Vedli jsme 20:14, nemůžeme čekat, že norský tým bude pořád dole. Norky bojovaly do konce. My jsme byli unavenější, ale kontrolovali jsme to a vyhráli o dva góly. Vyhrát turnaj je vždy krásné. Že jsme vše zakončili výhrou právě nad Norskem, mě těší dvojnásobně.

Je takový úspěch zásadní pro psychickou pohodu týmu?

Po neúspěšné kvalifikaci byl tým trošku dole, musíme se postupně vyškrábat zpět. Vše jde ale správným směrem, hráčky mají kvalitu. Je potřeba pracovat na psychické stránce. Musíme čelit kvalitním soupeřům a hráčky budou postupně získávat sebevědomí. K tomu samozřejmě takovéto zápasy a ideálně také výhry mohou pomoct. Máme koncept, který je pro holky nový, a každá změna potřebuje čas. Ale já jsem přesvědčen, že jsme na dobré cestě.

Na čem konkrétním musí český reprezentační výběr ještě zapracovat?

Holky mají dobrou techniku, po této stránce házené rozumí. Největším krokem, který musíme udělat, je zlepšení fyzické kondice. Když se srovnáme se skandinávskými zeměmi, jsme v tom dost za nimi. I když samozřejmě Norsko, Švédsko nebo Dánsko má mnohem více hráček, všechny se dokáží hodně věnovat fyzické přípravě. My jsme momentálně tak na 30 procentech, takže je před námi velký krok. Ale musíme se soustředit nejen na reprezentaci, ale i na kluby, juniorské výběry a jejich vývoj. Moderní házená je postavená na fyzičce.

Vraťme se k Vašim úplným začátkům. Kdy jste se poprvé setkal s házenou?

Bylo mi pět let. Když jsem nastoupil do školy, jeden spolužák mě vzal na trénink a od té doby jsem si tento sport zamiloval. Už v prvních letech jsem byl takový malý trenér a měl dobrou pracovní morálku, přestože jsem nebyl nejvýraznější talent. Ale tréninku jsem se vždycky věnoval na sto procent, a zároveň mě zajímalo, co se kolem mě děje.

V čem je pro Vás to největší kouzlo házené?

Nejlepší na házené je to, že se jedná o týmový sport. Pro mě to znamená být součástí týmu, který pracuje na společném cíli. Zároveň se jedná o velmi dynamickou, rychlou hru se spoustou akce. Myslím, že házená obsahuje všechny složky, které mám na sportu rád.

Jak dlouho jste aktivně hrál? A kdy se z Vás stal trenér?

Začal jsem v pěti a přestal v pětadvaceti, takže víceméně 20 let. Hráčskou kariéru jsem se rozhodl ukončit kvůli spoustě zranění, což nebylo jednoduché. I poté jsem měl k házené stále velmi blízký a emotivní vztah, a proto jsem se rozhodl pro trenérskou práci. Takže moje házenkářská kariéra trvá až doteď, kdy je mi 52 let. Házená je významnou součástí mého života.

Chtěl jste někdy mít jinou práci než trenérskou?

Ne, nikdy. Svou práci miluji. Jsem také vystudovaný učitel, takže znám různé pedagogické teorie. Ale nakonec je vše založeno na práci s lidmi a ta mě baví. O ničem jiném nesním, žiju optimální život.

Jaká je Vaše filozofie koučování?

Jsem poměrně tvrdý a náročný, ale zároveň emotivní člověk. Se svými hráči a hráčkami dokážu zajít hodně daleko, dokážu je ochránit a také se rád věnuju seberozvoji. Koučování vnímám jako kombinaci různých důležitých vlastností. Myslím si, že vzdělání, rozvoj, ale také umění být přísný, jsou nejpodstatnější charakteristiky, aby se člověk stal dobrým trenérem. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud chcete uspět, měli byste někoho následovat. Měli byste umět rozpoznat silného vůdce daného týmu.

Co je Váš hlavní cíl s českou ženskou reprezentací?

Především doufám, že budeme opět pravidelněji hrát šampionáty, prvním krokem je dostat se na mistrovství světa. Tím největším snem jsou olympijské hry v roce 2028. I když je to zatím jen sen, myslím, že je reálné ho splnit.

Kde vidíte českou házenou teď?

Vidím v ní velký potenciál. Sledoval jsem juniorky, které letos hrály na mistrovství světa, a bylo to pro mě velmi pozitivní překvapení. Viděl jsem spoustu opravdu dobrých talentů. A u budoucí generace, například u ročníků 2004 a 2005, je také velký potenciál. Moc se těším na to, co dokážou v budoucnu.

Reklama

Související témata:
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •