Hlavní obsah

Šunderlíková je po roce zpátky a tým na ni spoléhá: Koleno drží, strašně se těším

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Krušné období má za sebou odbíjenkářka Prostějova, slovenská reprezentantka Karin Šunderlíková. Sotva vyřešila problémy se srdeční chlopní, to ještě před příchodem na Hanou, v novém působišti si vážně zranila koleno a to jí vystavilo stop na celou minulou sezónu. Už je ale zpět a v Prostějově počítají, že bude patřit mezi lídry týmu.

Foto: archív

Karin Šunderlíková (uprostřed) v dresu slovenské reprezentace

Článek

Po loňském čtvrtém místě v extralize do ní vstupují opět s nejvyššími ambicemi a tak umění třiadvacetileté univerzálky budou potřebovat. „Jsem stoprocentně připravená a ráda, že se po tak dlouhé době vracím,“ říká odhodlaně.

Ke kritickému okamžiku, kdy ji koleno zradilo, se moc vracet nechce. „Loni v létě jsme cestovali do Španělska. Trvalo to s přestupem deset hodin. Hrůza! A hned po příletu jsme měli trénink. Na něm jsem zle doskočila a vyvrtla si koleno. Ihned jsem tušila, že je zle. Už je to za mnou, nechci na to myslet. Cítím se jako před zraněním,“ ubezpečuje.

Rekonvalescence byla velmi dlouhá. „Plastika křížového vazu si to vyžaduje. Nechtěla jsem ani nic podcenit. Bylo to náročné, ale já věděla, že se vrátím. Byla sice období, kdy jsem toho měla dost, plné zuby, ale pohyb mi vždycky pomohl,“ zdůraznila.

Do tréninku se vrátila po pěti měsících. „Výskoky byly tehdy ještě kontrolované. Dělala jsem jen servis, nějakou obranu a více se věnovala posilovně. Naplno jsem začala až letos v létě v reprezentaci. První dva týdny byly kondiční a klíčové. To už jsem cítila, že koleno drží, že do toho mohu jít,“ pověděla s tím, že návrat na palubovku pro ni nebyl ani tak úlevou, jako spíše radostí. „Strašně jsem se těšila. Volejbal, hlavně zápasy, mi chyběl. Už jsem si ani nedovedla představit, jaké je to, hrát před diváky,“ podotkla.

Čtyři náročné měsíce s reprezentací včetně účasti na evropském šampionátu si vyžádaly svou daň. „Dost jsem je na sobě potom cítila. Vedle únavy jsem měla problémy s okosticemi a bylo potřeba trochu víc času, abych se dala do pořádku,“ přiznala.

Nyní je však už nachystaná a počítá s tím, že tým na ni bude spoléhat. „Letos můžeme dojít klidně až na vrchol. Máme skvělý tým složený ze zkušených a také mladých hráček. Nic na tom nemění ani to, že jsme přišli o největší oporu Brazilku Silvu. Kvalitu má velkou i Francouzka Jade Cholet, která přišla místo ní, stejně tam další posila, má spoluhráčka z nároďáku Michaela Pállová. Nové holky zapadly, chemie funguje a to by mohl být základní kamínek do mozaiky, co nám pomůže k úspěchu,“ je přesvědčena.

V extraligové premiéře se Hanačky představí na půdě brněnských Šelem. „Jsou pro nás trochu neznámou. Mají nějaké potíže a tak nikdo neví, s jakou sestavou proti nám vyrukují. Každý jeden zápas v soutěži bude ale hlavně o nás, o našem vlastním výkonu. Ke každému musíme přistoupit s maximální koncentrací a odpracovat ho na sto nebo ještě víc procent. Pokaždé přitom budeme chtít zvítězit,“ říká rezolutně.

Reklama

Související témata: