Článek
Nedostupný se pro slovenského plochodrážníka zdál už samotný postup do osmi nejlepších, kteří po základnímu rozpisu jízd pokračují v semifinále. „Měl jsem spočítáno, že při té své páté jízdě musím vyhrát a doufat, že se to celé seběhne ještě nějak v můj prospěch. Tři body mi daly naději, která při souhře výsledků dalších soupeřů vyšla," uvedl, jak uspěl s pomyslným nožem na krku.
„Do semifinále jsem šel už daleko klidnější," líčil. Údiv i euforii téměř deseti tisíc diváků vyvolal tím, jak se prodral ze třetího místa v úvodní zatáčce až na první. „Takové předjetí zahřeje u srdce, když se povede," pochvaloval si Vaculík, když skvělým manévrem dostal ze hry ejlepšího muže základní části Brita Dana Bewleyho, který za pět jízd ztratil pouhé dva body.
Martin Vaculík ze Slovenska (uprostřed) se raduje z vítězství na stupních pro vítěze. Zleva Leon Madsen z Dánska a Jack Holder z Austrálie.
Ve finále pak Vaculík těžící z mohutné podpory tribun nejlépe odstartoval a udržel za zády Dána Leona Madsena, jenž si přitom vybíral místo na roštu jako první a zvolil výhodný vnitřní okraj dráhy. „Sen se stal skutečností. Co k tomu mohu více říct? Jsem vážně strašně šťastný," radoval se, když nad Markétou burácel závěrečný ohňostroj.
Zopakovat na břevnovském oválu po roce triumf v závodu Grand Prix dokázal naposledy před šesti lety Australan Jason Doyle. „Praha je pro mě už dávno speciálním místem. Miluju to město a mám tady spoustu kamarádů. A pokaždé, když tady jedu, je to pro mě něco mimořádného. Bylo úžasné, jakou podporu jsem měl od diváků, toho si moc vážím," prohlásil 33letý slovenský jezdec.
Publiku se naopak omlouval na divokou kartu jedoucí domácí plošinář Milík, jenž odmazal nulu na kontě až při závěrečné jízdě a skončil poslední. „Strašně mě to mrzí. Na závod jsem se moc těšil a udělal jsem všechno, abych byl připravený, ale mám teď problémy s motory. Zkrátka mi to nejelo, bez náznaku nějakého zlepšení."
