Chtěli drsnější Dakar, tak jim ho pořadatelé naservírovali. Chystá se nejtěžší ročník pouštní rallye

Ano, nadcházející 45. ročník, jenž startuje v sobotu, má být extrémně náročný.

Nabobtnal, a především se vydá do prozatím „dakarsky neprobádané" pouště Rub al-Chálí, což je čtvrtá největší poušť světa a už její název straší, neboť znamená „Pustá končina". „Je to gigantická oblast, ve které je králem písek ve své nejmajestátnější podobě," líčí Castera.

Závodní ansámbl tu stráví čtyři dny, pojede se tu také maratonská etapa, během které nocují posádky v bivaku bez mechaniků a opravy před dalším dnem jsou jen na nich. Co se chystá, naznačují už denní porce kilometrů. Zatímco v rychlejší a kamenitější první části se jedou i čtyři stovky měřených kilometrů, v té druhé padají pod dvě stě, což je vždy důkazem, že půjde o trialové a dunové erzety, kde víc než rychlost rozhoduje fištrón jezdců a navigátorů.

„Organizátoři připravili vůbec nejtěžší trasu v historii. Bude to kruté a Pustá končina nahání hrůzu. Některé zdejší duny mají být vysoké až 250 metrů, což tedy bude neskutečná výzva. Tam se hodně zamíchá pořadím," říká s respektem čtyřkolkář Zdeněk Tůma, naposledy čtvrtý ve své kategorii.

Více než dvě třetiny trasy pořadatelé oproti minulým ročníkům v Saúdské Arábii obměnili, jiný je i „koncept" rallye. Místo 12 etap se tentokrát jede 14, volný den přichází později, a především, nejdrsnější část je až v samotném závěru, kdy technika už bude mít leccos vytrpěné a účastnící budou fyzicky na dně.

„Pamatujeme si období v Jižní Americe, kde to bylo podobné a říkali jsme, že jsme v pekle na Zemi. Jeli jsme 200 kilometrů šest sedm hodin, což teď bude podobné," míní motorkář David Pabiška, jehož čeká už 14. Dakar. A vzpomínal na úchvatná dunová pole z Ameriky, která ale kosila jednoho jezdce za druhým. „Bylo to tak ohromně těžké, že do cíle dojeli čtyři motorkáři a to jen proto, že je nemohli zastavit. Spousta kluků padla vyčerpáním. Pak se to raději rušilo." I proto je teď lehký skeptik, aby se situace neopakovala.

Jenže organizátoři cuknout nechtějí, koneckonců cimrmanovsky by se dalo zvolat: „Neplačte, sami jste si to zavinili." Zkrátka jen vyslyšeli dřívější – až rouhačské – stesky.