Hlavní obsah

ANTOŠOVA BŘITVA: Chodí to výborně, ale neseje to. O tristní české mládeži, kdy už není na co čekat

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Reprezentační áčko má za sebou úvodní turnaj nové sezony, který začal ne úplně šťastně obrovskou dírou v ledu v Českých Budějovicích, celkově mě ale národní tým na Karjale potěšil. Snaží se hrát rychlý hokej a viditelně to všechny baví, všichni se snaží. Myslím, že je to dobrá cesta vzhůru. Jenže pak k tomu máme mnohem větší díru, která se bude zacelovat daleko hůř.

Foto: Sport.cz s využitím Český hokej/Ladislav Svěnčík

České mládežnické hokejové reprezentace za sebou nemají povedený týden.

Článek

Pochopitelně mluvím o posledních výsledcích našich mládežnických reprezentací. Jen šestnáctka dvakrát vyhrála, naopak sedmnáctka, osmnáctka, devatenáctka a dvacítka (až na vítězství proti o rok mladším Finům) šly od porážky k porážce. Když to všechno sečteme, začíná to být tristní a propast je obrovská.

Vidí to i samotní aktéři a otevřeně o tom mluví. Trenér dvacítky Radim Rulík přizná, že nám chybí rychlost, že nestačíme v soubojích. Sedmnáctiletý Eda Šalé po debutu v nejstarší juniorské kategorii je nucen konstatovat, že zaostáváme úplně ve všem.

Tohle všechno my, kteří náš mládežnický hokej sledujeme, víme už dlouho. Jak říkal Famfula ve filmu Marečku, podejte mi pero! - „Chodí to výborně, ale neseje to." A Kroupa mu odpověděl, že to je u secího stroje dost podstatná závada...

Myslím, že už není čas na něco čekat. Je jasné, že po nástupu Aloise Hadamczika do čela svazu nikdo nepostaví najednou tři zimní stadiony. Nikdo nezlevní hokejky a brusle, nikdo nezlevní elektriku. My potřebujeme konečně začít víc trénovat a hrát. Jenže zdá se mi, že v tomto ohledu pořád stojíme a přešlapujeme.

Vůbec nejsme schopni se dohodnout, jak dál pokračovat, přitom v současnosti nastaveném tempu se nemůžeme posunout nikam. Radikální kroky se nedělají, zůstáváme jen u propočtů. Mně konkrétně je jedno, jestli audit hospodaření předchozího hokejového vedení vyleze ven v listopadu, nebo v prosinci.

Mě zajímají kroky vedoucí k tomu, aby naši hokejisti byli lepší. Abychom se v budoucnu dokázali vrátit do první čtyřky nebo pětky a hrát se špičkou vyrovnané zápasy. Abychom prostě šli nahoru. Jenže na listopadovém měření sil naše mládež vůbec neobstála.

Jak si vede Alois Hadamczik v roli prezidenta českého hokeje. Příspěvek z pořadu Příklep.Video: Sport.cz

Je potřeba urychleně reagovat a domlouvat se na změnách. Nemyslím teď extraligu dospělých, ale všechny jiné ligy musejí být rychlejší. Není čas v nižších soutěžích dospělých sáhnout k omezení věku tak, aby se mladí kluci dostali do hry a dostali příležitost hrát? Nemělo by se taky začít v Chance lize uvažovat, jestli netrénovat odpoledne, aby mladší kluci mohli jít ráno studovat? Prostě musíme začít pohybovat kormidlem, abychom se zlepšovali.

Musím říct, že od Aloise Hadamczika v čele svazového výkonného výboru jsem čekal radikální změny. Čekal jsem, že bude umožněn volnější pohyb hráčů v juniorských a dorosteneckých soutěžích. To znamená, že pokud si mužstvo vybere hráče, tak do něj půjde. To se ale nestalo. Tím, že jsme zúžili juniorskou extraligu a dorosteneckou to čeká, potřebujeme dostat ty nejlepší kluky do extraligy. Aby nehráli jen ligu. Ten pohyb musí být řízený.

Teď je čas jednat, ať od nové sezony víme, jak dál. A největší slovo teď má právě prezident svazu a výkonný výbor. Protože co nejvíc našich dobrých mladých hráčů bychom měli udržet v domácích mládežnických ligách, pracovat s nimi. A ne aby nám odcházeli a zkvalitňovali zahraniční soutěže.

Milan Antoš

Milan Antoš je bývalý hokejový útočník, dnes spolukomentátor ČT. Dvanáct sezon hrál českou extraligu, nastupoval za Slavii, Plzeň, Jihlavu a Ústí nad Labem. S Pražany získal v roce 2003 titul a o rok později stříbro, se Západočechy vybojoval v roce 2000 bronz.

Reklama