ANTOŠOVA BŘITVA: Ve Spartě berou víc než prezident, ale nasazení má vyšší i rekreační volejbalista

Ukazuje se, že problém Sparty není v trenérech. Jestliže se při odvolávání Pavla Grosse čekala nějaká výrazná změna, tak ta s nástupem Jaroslava Nedvěda prostě nenastala.

V tuhle chvíli je to ze strany Sparty čekání na play off, kde její hráči budou chtít dokázat, že hokej umí. Zdá se mi ale, že připravenost a soustředěnost hráčů na zápasy a ten chtíč vyhrávat jsou jemně řečeno hodně nízké.

Spousta hráčů má plat vyšší než prezident republiky, ale na ledě to vůbec není vidět. Po nástupu Jaroslava Nedvěda jsem bojovnost a odhodlání na ledě viděl a tehdy jsem si říkal, že změna trenéra byla ku prospěchu. Jenže teď už to zase upadlo do letargie, kde si všichni jdou zahrát, ale ne vyhrát.

Někdy mi přijde, že vyšší nasazení mají i lidé, kteří si jdou po práci rekreačně zahrát volejbal. Tak jsem to ve čtvrtečním zápase proti Kometě (1:3) cítil. Nedvěd si po utkání posteskl, že mu u některých inkasovaných gólů chyběla obětavost, že tým není schopen dát špinavý gól, nechce si umazat ruce. A že když se mužstvo nepoučí, nebude úspěšné ani v play off.

Přijde mi, že mluví velmi podobně jako Pavel Gross krátce před svým koncem. Taky konkrétně nejmenoval, ale popisoval situaci, kterou vidí. Situaci, s níž - zdá se mi - neumí pohnout.

Nevím, jestli je to ze strany hráčů čekání na Patrika Augustu (Spartu by měl od příští sezony trénovat - pozn. red.), nebo jde o jejich totální vyhoření. Bojovnost totiž schází. Chybí něco, co by dokázalo změnit průběh zápasu.

A to není otázka trenérů, ale hráčů, kteří by se o to měli zápas co zápas pokoušet, srážet se a bojovat, protože jsou za to placeni.

Proti Brnu figurovalo v sestavě Sparty šest cizinců, což je z mého pohledu už velké číslo. Zahraniční hráče najímáte proto, aby byli tvrdí a hru řezali. Jenže to se neděje. A pak se ten klub dostane k tomu, že špičkoví hráči sice body dělají, dva z nich jsou v první desítce bodování celé soutěže (5. Filip Chlapík a 8. Pavel Kousal - pozn. red.), ale klubu to stejně nic nepřináší. Protože ty potřebuješ přesně to, co teď popsal Jaroslav Nedvěd.

Musíš se začít rvát ve všech částech hřiště a ve všech fázích utkání. Pokud to neuděláš, pouhý um už ti dneska nestačí. Protože soupeř, který stojí proti tobě, bojuje víc. A to je důležitější.

Ženská reprezentace do osmnácti let. Na MS postoupila do semifinále, což je skvělá zpráva. Ženský hokej přesné takové úspěchy potřebuje.

Vítkovice. V lednu pořád hledají cestu k vítězství a stále ji nejsou schopny najít.