Článek
„Když jsem si přečetl výstup z nedávného jednání LFA, musel jsem se podívat do kalendáře, jestli není prvního dubna. Bohužel byl konec června a musel jsem se dlouze vydýchávat. Prohlášení LFA, že i druholigové kluby musejí mít do pěti let vyhřívaný trávník a umělé osvětlení, považuju za šílený nesmysl a blbost.
Ceny energií letí nahoru, český fotbal je ve stavu, v jakém je, a vy na LFA vymyslíte tohle?! Nejsme schopni zajistit kvalitu na stadionech první ligy, nejsme tímto produktem schopni zajistit návštěvnost ani atraktivitu první ligy. A teď si vymyslíme, že ve druhé lize musejí být vyhřívané trávníky a osvětlení, aby se tam jednou za čtrnáct dnů proběhlo dvaadvacet chlapů a koukaly na ně tři stovky lidí?
Ano, přeju si, aby to tak bylo, aby i druholigové stadiony byly vybaveny jako ty z ligy první. Jenže v současné době je tohle až na konci abecedy. Místo, abychom se zajímali o to, jak zvýšit konkurenceschopnost celkového produktu, tak oznamujeme druholigovým klubům, že musejí udělat desetimilionové investice a že jim mají pomoct města.
Nedivil bych se, kdyby zástupci měst vystoupili a sdělili: vlezte nám na záda. Nám je úplně jedno, jestli jste ve druhé lize nebo v ČFL. Ukažte nám na prvním místě, že jste schopní si pomoct sami, že jste věrohodní.
Ať se na rozhodnutí LFA dívám ze sta úhlů, přijde mi úchylné. Pro mě je daleko důležitější zastavit pád českého fotbalu. Nelze nevnímat, že zanikají kluby na okresech. A že strom, který se jmenuje český fotbal, ztrácí kořeny? Namísto toho, aby se investovalo právě do kořenů, se vymyslí, nebojím se říct slovo debilita, s vyhřívanými trávníky a osvětlením. Pánové, tímto jste nemohli podat jasnější důkaz, že jste úplně mimo občanské dění.
Ve svých glosářích přináším dlouhodobě spousty argumentů, faktů, rad, doporučení. Věci v nich nazývám pravými jmény. Musím bohužel konstatovat, že jsem v tomto neúspěšný. Z pohledu, že jsem nedokázal přesvědčit lidi, kteří fotbal platí, majitele klubů, mecenáše, aby vzali fotbal opravdu do svých rukou. Aby udělali opravdu změnu.
Často slýchám názory, že těm, co ve fotbale zastávají vysoké funkce, současný stav vyhovuje. To nerozporuji, vím dobře, že jim tohle vyhovuje, jinak by tyto věci nedělali. Ale já se ptám mecenášů, lidí, kteří mají moc: vám je tohle jedno? Pokud ne, tak proč s tím něco nezačnete dělat, a to od kořenů? I za cenu, že si rozbijete nos.
Víte, nejsem překvapený současným stavem. Ale přece jen jsem čekal, že alespoň nějaký progres nastane. Nenastal. Fotbal buď platí miliardáři, které ho mají jako hračku a ovlivňují věci okolo, nebo ho platí daňový poplatník.
Ano, ztotožňuju se plně s názorem, že český sport je finančně poddimenzovaný, že potřebuje daleko větší podporu. Jenže já tu podporu vidím ve školkách, maximálně na prvním stupni základních škol. Nemyslím v podobě výstavby nových hal, umělek, tělocvičen, nýbrž na prvním místě podporu pohybu. Investicí do softwaru - do cvičitelů, trenérů, učitelů.
Vždycky platí: na první místě je láska k pohybu, na druhém láska ke sportu, na třetím láska ke konkrétnímu sportu. Potom přichází finále, a sice láska k soutěžení. Jestliže neuděláme A ani B, nemůžeme dělat C a D.
Jako by ve snaze vylepšit zlepšit kulturní vyžití ve městě postavila radnice kulturní dům. Nádherný barák za půl miliardy. Ale už by ji vůbec nezajímal jeho obsah. Kde vezme prostředky na knížky, na vzdělávací programy, na promítací sály, na kompetentní zaměstnance. Český fotbal potřebuje na první místě právě ten obsah, získat zpátky duši. Aby mu přirůstaly nové a nové kořeny.
Zkusila to F-evoluce, ale jen napůl. S otevřenými zadními vrátky. Jak to dopadlo, víme všichni. Zkrátka místo toho, aby kluby dosadily na LFA a FAČR kompetentní lidi, kteří chtějí dělat fotbal, chtějí za něj převzít zodpovědnost, vymýšlejí se blbosti non plus ultra."
Josef Csaplár
Josef Csaplár je český fotbalový kouč. Kromě trenérské kariéry působí ve fotbale i jako televizní komentátor a expert. Mezi fanoušky a médii zpopularizoval pojmy jako „Csaplárova past". Jeho největším trenérským úspěchem je zisk mistrovského titulu se Slovanem Liberec, kde působil spolu se zkušeným Ladislavem Škorpilem. Během trenérské kariéry vedl i Slavii, polský Plock, Žižkov, Příbram či třeba Al Ittihad v Emirátech. Pracoval i u reprezentace do 17 let, jeho zatím poslední ligovou štací bylo působení ve Zlíně.
