Hlavní obsah

ECHO BUNDESLIGY: Bayern má titul, provází ho ale jedno velké zklamání. Hložek bude jen lepší

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Divočina. Tak se dá popsat poslední fotbalový víkend v Německu, který rozhodl o titulu Bayernu Mnichov, sestupu Schalke nebo baráži pro Hamburk. Co přesně se dělo a jaké výkony podali v sezoně čeští zástupci? Nejen o tom píše ve svém pravidelném komentáři Echo bundesligy na Sport.cz expert David Jarolím.

Foto: Sport.cz s využitím Thilo Schmuelgen

Bayern Mnichov v posledním kole vydoloval mistrovskou trofej.

Článek

„Bylo to o Dortmundu, nikdo by si na Bayern před posledním kolem nevsadil i vzhledem k situaci uvnitř klubu. Ale Borussia dostala Mohuč, což je soupeř nechutný, který dobře brání. Na Dortmund padla deka, výsledkem je remíza 2:2. Sice říkali, že o titulu nechtějí slyšet, ale věděli, že jde o hodně. Z hlavy to dostat nejde. Možná se projevila nezkušenost kádru, jen málo hráčů už zažilo podobné situace.

Mohuč šla rychle do vedení, klíčová byla však penalta, kterou následně nedal domácí Sebastien Haller. Dortmund byl nervózní, nemohl se do pevné obrany hostů dostat. Bylo to trápení, ale pořád mohlo být se šťastným koncem. Bayern v Kolíně ztratil v 81. minutě vedení, jenže nakonec stejně vyhrál.

V Dortmundu zavládlo obrovské zklamání. Kolem stadionu byly davy lidí, údajně by na zápas klub prodal klidně až 300 tisíc lístků. V tom celém vyčnívá neuvěřitelný příběh samotného Hallera, jemuž na podzim lékaři zjistili rakovinu varlat a zpátky do fotbalového kolotoče se po úspěšné léčbě vrátil v jarní části. Titul jsem mu i vzhledem k okolnostem přál, ale vidíte, že fotbal je nevyzpytatelný, emoce a zvraty ke sportu patří.

Teď něco k Bayernu, který je specialista na poslední kola, z horší výchozí pozice získal v posledním kole titul už v sezonách 1999/2000 a 2000/2001. Když jsem viděl záběry z Kolína, vypadalo to, že tentokrát na mistrovské oslavy není nikdo ani připraven.

Pak se stalo něco, co jen vypovídá o celé sezoně Bayernu. Minutu po utkání přišla do médií zpráva, že končí generální ředitel Oliver Kahn i sportovní ředitel Hasan Salihamidžič. Tohle mi přijde neskutečné. Salihamidžič ještě s týmem odjel a byť od pátku věděl, že pokračovat nebude, vše opravdu prožíval. Kahn nesl konec údajně hodně těžce a mělo dojít k situaci, že mu Bayern zakázal do Kolína vůbec odcestovat. Načasování je pro mě obrovské zklamání, že takto velký klub, jenž je na všech frontách na vysoké úrovni, něco takového vůbec dopustí.

Trofej může být nakonec jemnou náplastí, ale vzpomeňme na další věci během sezony ohledně Manuela Neuera či Juliana Nagelsmanna. Říkám, že kdyby ve vedení byli Uli Hoeness a Karl-Heinz Rummeniggem, tohle by se vůbec nestalo. Vše bylo strašně nešťastné, Bayern byl dlouho na úrovni, aby v klubu byl klid. Pokud už k nějakému převratnému rozhodnutí došlo, ne stylem, jaký byl k vidění v sobotu. Šušká se však, že se Hoeness i Rummenigge do vedení oficiálně vrátí.

S velkým štěstím udržel pohárové příčky i přes prohru 0:3 s Bochumí Leverkusen. Měl o bod více než Wolfsburg, který nastoupil proti již sestupující Herthě. Zápas také nezvládl, je to obrovské zklamání, vypadají blbě a jsem zvědav, jak to budou řešit. A Leverkusen? Měli špatný začátek, po trenérské změně nastal obrat, Xabi Alonso odvedl dobrou práci, nakonec je dohnal možná až příliš úzký kádr. Mančaft mají mladý, rychlý, ale doplatili i na zranění a slabší lavičku.

Teď pojďme krátce zhodnotit jednotlivě české zástupce v bundeslize:

Patrik Schick měl minulou sezonu fantastickou, byl druhý nejlepší střelec, ale poslední rok byl nešťastný. Hodně paběrkoval, bojoval se zraněními, přesně do toho samozřejmě nevidím, možná někdy návrat na hřiště uspěchal. Ale jak říkám, nešťastná sezona.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Patrik Schick penaltu proti Portugalsku neproměnil.

Adam Hložek možná střelecky nemůže být s pěti góly úplně spokojený, ale odehrál dobré zápasy. Skok z české ligy je obrovský, osahal si soutěž, viděl plné stadiony a věřím, že bude jen lepší a lepší.

Foto: Alberto Lingria, Reuters

Fotbalista AS Řím Bryan Cristante (vlevo) a Adam Hložek z Leverkusenu v souboji během úvodního semifinále Evropské ligy.

Jiří Pavlenka chytá dlouhodobě výborně, v Brémách má vybudované jméno a lidé si ho váží za to, že když sestoupili, v klubu zůstal. Podává velmi solidní výkony.

Foto: Sport Invest

Jiří Pavlenka a Viktor Kolář, šéf fotbalové sekce agentury Sport Invest.

Tomáš Koubek na mě charakterově stejně jako Pavlenka dělá dobrý dojem. Tady je rozdíl, že se v Augsburgu dostal do základu až v závěru sezony po zranění kolegy. Přál bych mu, aby o pozici jedničky zabojoval. Také neměl jednoduché měsíce a v těžkých chvílích týmu pomohl.

Foto: Leonhard Simon, Reuters

Tomáš Koubek (úplně vpravo) likviduje šanci Sébastiena Hallera v utkání s Dortmundem, kterému jeho Augsburg nakonec podlehl 0:3.

Pavel Kadeřábek měl v závěru soutěže smůlu na zranění, ale stejně jako Koubek v zápasech, kdy Hoffenheimu teklo do bot, hrál velmi dobře. V klubu ví, že je na něj neuvěřitelný spoleh.

Foto: tsg-hoffenheim.de

Pavel Kadeřábek z Hoffenheimu právě vstřelil gól Mohuči.

Lukáš Ambros je mladý kluk, připsal si za Wolfsburg jeden start a na větší vytížení si musí počkat. Má vhodného trenéra, Niko Kovač preferuje pracovité hráče a Lukáš takový jistě je. Šel jsem stejnou cestou, je hrozně těžké nejen se dostat do kádru áčka, ale obecně se prosadit v mládežnických kategoriích. Určitě o Lukášovi v blízké době uslyšíme, hrozně mu fandím. Můžeme být za dalšího mladého talentovaného fotbalistu rádi.

Alex Král odehrál skoro vše. Bylo pro něj horší, že nebyl v mužstvu s potřebnou kvalitou, Schalke nemělo nikoho, kdo by stabilně dával góly. Defenziva rovněž nic moc, v některých utkáních vyloženě nestačili a dostávali hloupé góly. Alexovi to vše možná snížilo určitý kredit.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Alex Král během utkání fotbalové reprezentace v rámci kvalifikace ME 2024 proti Polsku.

Schalke napsalo pro mě smutný příběh, záchranu jsem jim přál, mám rád tradiční kluby. Mají super stadion i fanoušky, bohužel, kvalita na udržení letos asi prostě nebyla. Strašná škoda, v závěru se nadechovali. Na druhou stranu nevím, komu pak sestup ‚přát', v boji o záchranu byly samé velké kluby, které do bundesligy tak nějak patří.

No a nesmíme zapomenout na to, co se stalo ve druhé lize a boji o druhé přímé postupové místo mezi Heidenheimem, který měl vše ve svých rukou, a Hamburkem. Sledoval jsem zápasy bedlivě a nebylo mi moc dobře. Hamburk vyhrál v Sandhausenu a vše vypadalo nadějně. Heidenheim totiž prohrával ještě na konci základní hrací doby 1:2 a nechápu nastavení 11 minut, navíc pak byla za mě nařízena trochu sporná penalta.

To už nezměníme, Heidenheim duel v nastavení obrátil a postupuje. Další nepochopitelná věc se však stala právě v Sandhausenu, kde Hamburk musel čekal na výsledek rivala, ale na stadion vtrhlo 12 tisíc slavících fanoušků.

Nerozumím, že nikdo zodpovědný za fanoušky akci nekoordinoval. Hamburk už byl jednou nohou v bundeslize, teď ho čeká baráž proti Stuttgartu. Opravdu kruté, jsem zvědavý, jak to dopadne. Na pondělníí odvetě budu fandit přímo na stadionu. Loni jsem tam byl sám, štěstí jsem nepřinesl, teď pojedeme nejspíše s celou rodinou. Snad nenastane zase zklamání podobné tomu, jaké aktuálně zažívá Dortmund.

Reklama