GLOSA: Liberec se poučil z minulé sezony. Sedí mu nový systém

U Nisy potvrdili, že chybami se člověk učí. Alespoň některými. Před minulým ročníkem trestuhodně podcenili sílu kádru, což se na startu projevilo. Zmar vyvrcholil pohárovou ostudou, kdy modrobílí vypadli v domácím poháru se třetiligovými Zbuzany. Kádr pak doplnili z nouze až v průběhu, když přivedli Tiéhiho, Plechatého, Júsufa či Tuptu. Zbytečné lavírování severočeský celek pravděpodobně stálo lepší sezonu.

Nyní již před prvním kolem dorazil Talovjerov, Van Buren, Preisler či Červ, přestože až na Koscelníka zůstal kádr víceméně pohromadě. To pod Ještědem rozhodně nebývá pravidlem. A všechny posily zapadly perfektně.

S tím souvisí práce trenéra Luboše Kozla. Jeho rukopis je po ročním působení pod Ještědem patrný. Tým teď od začátku sezony hraje na tři stopery a obráncům tento systém evidentně vyhovuje. Platí to i pro nového kapitána Gebre Selassieho. V minulé sezoně častěji kočoval sestavou, což nyní i vzhledem k větší konkurenci nemusí. Stabilně hraje pravého stopera a na jeho výkonech je změna znát. Vlevo se místo Mikuly chytil nový muž v kádru Preisler. Mikula se posunul doprava a oběma pozice halvbeka vyloženě sedí. Především v Liberci služebně nejstarší Mikula nyní v modrobílém dresu podává možná nejlepší výkony za pět let.

Dalším významným faktorem je Frýdek, přes něhož jde většina akcí. Na hřišti si výborně rozumí s útočníkem Van Burenem, který v této sezoně vstřelil již pět branek.

Slovanu vůbec parádně funguje střed zálohy. V prvních čtyřech kolech byl jejím dalším motorem Doumbia. Když se hráč z Pobřeží slonoviny zranil, klub zareagoval a přivedl Valentu. Výborným tahem bylo angažování Červa, který místy vyvolává deset let staré vzpomínky, kdy U Nisy na jeho místě zářil Vácha.

Tehdy na severu slavili senzační mistrovský titul. K podobnému kousku má sice Liberec hodně daleko, ale sezonu má rozjetou skvěle. A minimálně na podzim může prohánět ty nejlepší. Pak bude záležet, do jaké míry kádr udrží pohromadě i pro jarní část.