Hlavní obsah

GLOSÁŘ Z TAMPERE: Je šance se (částečně) zbavit blbé hokejové nálady

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Snad je to symbolické znamení, že narozdíl od jiných šampionátů tentokrát Češi do mistrovství světa místo obvyklého pátku vstupují až v sobotu. A že se z ryzí pověrčivosti vyhnou "nebezpečnému" pátku 13. Český hokej už deset let marně čeká na medaili, což je z pohledu cenných kovů jeho nejtemnější období. Už několikrát věřil, že se právě teď před ním rýsuje turnaj, který půst může utnout, aby pak zabředl do ještě většího marastu. Teď to znovu vypadá nadějně, neboť se zdá, že resuscitace pod finským primářem zabírá a že je šance se zbavit blbé nálady.

Foto: Sport.cz s využitím Dominik Bakeš/CNC, Profimedia.cz

Dočkají se fanoušci díky Jalonenově medicíně po dekádě zmaru opět hokejové radosti? "Případná medaile ani v nejmenším nezakryje či nevymaže krizi, kterou český hokej prochází," píše ve svém glosáři Robert Sára.

Článek

Optimisticky mluví kouč, jeho pobočníci i samotní hráči, což je koneckonců logická rétorika, neboť by bylo tuze smutné dorazit na šampionát s pohřebními řečmi. Až polovina sázkařů věří ve zlato, neboť příprava i zatím účinný Jalonenův systém vlil lidem energie, že sluncem zalité dny nebudou jen v Česku, ale odehrají se také v Tampere. "Chceme to tady vyhrát," řekne kapitán Roman Červenka, v týmu jediný pamětník titulu z roku 2010.

Když ho vyhrál a na Staroměstském náměstí se ptal po otvíráku, obránce David Jiříček byl teprve předškolák a poprvé (a i naposledy) prožíval velký zlatý úspěch. I brankář Karel Vejmelka zázrak z Německa považuje za největší fanouškovský zážitek a jen to dokazuje, jak jsou nezapomenutelné triumfy klíčové pro motivaci dětí. Jenže Nagano či zlatý hattrick jsou už pro dnešní dvacátníky něčím vzdáleným a neznámým. Hokejisté se zlatým pohárem nad hlavou už nevisí na stěnách dětských pokojů, nejsou idoly žáčků.

Ne, případná medaile ani v nejmenším nezakryje či nevymaže krizi, kterou český hokej prochází. Proces, který odstraní vnitřní trable sžírající hokejový svaz, je však spíš než v květnu na ledě nutné odstartovat na červnové hodnotící konferenci, po níž se do křesla předsedy posadí nástupce Tomáše Krále. Stejně tak je nutné nastavit funkční systém výchovy reprezentantů. Nicméně pokud by šampionát v Tampere měl medailovou tečku, může se hokej alespoň na chvíli Havlovými slovy zbavit své blbé nálady.

Může zase probudit v lidech zájem o hokej, přesvědčit rodiče, že má smysl vozit děti na stadiony, kupovat jim výstroj a častokrát se obětovat.

A že jim to jednou oplatí tím, že obléknou národní dres.

A že i mladá generace pozná, jak báječné je radovat se na Staromáku.

Robert Sára

Sportovní žurnalistice se absolvent Masarykovy univerzity (obor historie – žurnalistika) věnuje od roku 1999. Zaměřuje se především na hokej, jako reportér se účastnil řady světových šampionátů. Rovněž pokrývá témata z motorsportu a sportovní politiky. Více než 20 let působil v MF DNES, v roce 2021 přešel do Sport.cz.

Reklama

Související témata: