KOMENTÁŘ: Ať sudí vysvětlují rozhodnutí i divákům v hale a nedělají z nich platící neználky

Čtyři fanoušci oblečeni v rozhodcovských dresech během druhého zkoumání na tribuně listovali v hokejových pravidlech, prohlíželi si na mobilu televizní záběry a pak jeden z nich ukazoval, že by ten gól uznal. Ti praví sudí na ledě ale posléze rozhodli jinak, a po pěti minutách, co gól napoprvé i oni sami odpískali, ho najednou odvolali.

V aréně se rozezněl pískot, zloba i nadávky.

Zato televizní divák se nedivil, ani střídačkou Sparty necloumaly nějaké zlostné emoce, však sparťanský útočník Filip Chlapík později vysvětloval: „Tušili jsme, že to asi gól nebude. Věděli jsme, že Jani najel do gólmana, a asi to neuznají.“

Sudí zkrátka situaci zvládli a dle jejich zákonů nejprve zkoumali, zda puk prošel brankovou čáru, zatímco Lajunenovo nedovolené bránění gólmana mohli formálně posoudit až po trenérské výzvě Třince. Celý proces už dopředu kapitánům vysvětlili, skrz mikrofony je slyšelo televizní publikum.

Paradoxně ale ti, kteří za produkt/zápas zaplatí nejvíce (až 790 korun), tedy diváci v hale, jsou těmi největšími neználky. A jestli je zapovězené kvůli rozjitřeným emocím pouštět na obrazovce sporné (zkoumané) momenty, pak tyhle „utajené“ nevysvětlené obraty sudích mohou podle mě rozjitřit emoce ještě víc. Protože opravdu jen málokdo s sebou na zápasy nosí lexikon hokejových pravidel či je má uložené v hlavě a k tomu si při čekání pouští opakované záběry v televizní aplikaci, která stejně každou chvíli hapruje, aby pochopil, co se zrovna děje a zkoumá.

Jeden hezký příklad. Vítěz Stanley Cupu a dnes skaut Jiří Hrdina po úterním zápase na síti X naštvaně napsal: „Člověk se naučí něco nového každý den. Třeba dneska odvolat gól, který jsem z videa uznal dvě minuty předtím. Pánové rozhodčí Hribik a Ondráček, to vám gratuluji, to jsem ještě neviděl. Hezky jste ten konec doku…“

Ve středu ráno ale i on prozřel: „Včera mě unesly emoce. Měl jsem to bez zvuku, takže jsem komunikaci neslyšel. Dnes jsem si to pustil se zvukem a musím se omluvit rozhodčím, že to byla moje chyba a vše bylo v pořádku. Sorry, pánové.“

Je to ilustrující a já si říkám, jaká je škoda, že publikum přímo v aréně taky neslyší vysvětlení sudích. Stačily by dvě tři věty, které by ozřejmily, co se právě děje, proč gól je/není uznán.

Není to žádný převratný vynález, protože v NHL i jiných zámořských ligách se to děje, leckde i fotbal vysvětluje rozhodnutí VAR (ne však v Česku).

A má to logiku. Divák se v arénách víc a víc hýčká. Dávno je pryč, kdy jste stáli na jedné noze, a ještě ne vlastní, domů se ze stadionu vraceli s odérem pivního sudu, protože vás jiní pokropili (ne, že by se to někde nedělo i dnes). Teď je to mnohde show, kde se dbá na doprovodný program a zimáky se proměnily spíš v divadelní sály. Máte dokonalé ozvučení, televizní kostky či obrazovky za miliony. A tomu může odpovídat i cena vstupenek.

Tak proč toho ksakru nevyužít a platícího diváka stavět do role neználka? Proč mu dávat pocit, že u televize to bude mít mnohem přehlednější a komfortnější?

On by si - nejen kvůli penězům, které zaplatil - solidní vysvětlení zasloužil.