Článek
Nechci být soudce, který rozsekne, kdo je viníkem, že víc než atraktivní a napínavý hokej se teď řeší jeden e-mail, počet gramatických chyb v něm i to, kdo by ho díky dávné maturitě jistojistě napsal bez nich. Je to nedůstojné, protože víc než to, co se děje na ledě, rezonuje, co se děje v zákulisí i po zápasech. Až musel ředitel extraligy Martin Loukota vydat v neděli stanovisko, v němž se píše: „Vyzývám všechny zúčastněné k maximálně důstojnému zakončení semifinálové série v duchu fair play, respektu ke hře, k soupeři, k rozhodčím i k celé soutěži.“
A zmiňuje, že chování z posledních dní škodí důvěryhodnosti soutěže.
U té je dobré začít, protože kluby by si měly v první řadě uvědomit, že je to jejich liga, jejich produkt. To ony si ho nezávisle na svazu řídí a díky autonomii, kterou mají, mohou pouhým zvednutím ruky chránit poslední mančaft před přímým sestupem asi ne úplně spravedlivou baráží, mohou do play off velkoryse poslat 12 celků a klidně se mohou vykašlat na limity cizinců. Ale jak už to bývá, tak ta autonomie zároveň přináší i kus zodpovědnosti, že jste nedílnou součástí vedení soutěže a podílíte se na celkové image.
Není to my a oni.
Ale je to jen a jen my.
Rok co rok slýcháte nářky (i od klubů), jak je šéf disciplinárky Viktor Ujčík ve svých ortelech nekonzistentní, ale stejně ho v červnu kluby ve funkci potvrdí i pro následující sezonu, protože je to v daný moment nejspíš lehčí řešení než hledat nového arbitra. Teď v průběhu play off zase prahl po rezignaci ředitele extraligy pardubický majitel Petr Dědek. Tři týdny před koncem ročníku? Proč? Není to přesně také to, co se má v širokém plénu řešit a diskutovat po sezoně?!
Asi se dá panu Dědkovi obecně doporučit, že není vhodné v emocích psát „výhrůžné“ e-maily řediteli extraligy. Že je lepší vychladnout, držet se přísloví, že ráno je moudřejší večera. A jestli i ráno to ve vás bublá, pak nechat takové lejstro naťukat lidi, které si za písemný projev platíte, či ho alespoň nechat projet umělou inteligencí, jež mu během deseti vteřin dá štábní kulturu. A byť tenhle e-mail, který v sobotu „záhadně“ pronikl na veřejnost, byl v očích trenéra Nedvěda spouštěčem sobotního projevu, je nutné říct, že Petr Dědek ho psal interně.
Jsem dalek tomu, abych obhajoval podobný styl komunikace, nicméně i pohled do vysoké politiky nás naučil, že disputace se dnes už nevedou jen na úrovni anglických gentlemanů v salonech, ale používá se také jiný styl. Sám tedy myslím, že ředitel extraligy by takový pamflet měl shodit ze stolu a brát za určitou daň své funkce, že mu v emocích jistý majitel jistého oddílu píše. Říct – opět interně – klubu rázné ne, na mě podobný styl neplatí, a pokud se vám to nelíbí, je zcela legitimní, když po sezoně na valné hromadě navrhnete mé odvolání.
Sám bych se pak vcelku divil, kdyby něco podobného už v minulosti i od jiných majitelů, manažerů nezažil.
Sparta později Dědkův dopis označila za „skandální jednání, absolutně nehodné oslavy hokeje, jakou semifinálový střet těchto klubů fanouškům na ledě nabízí.“ A navíc je prý připravena se za otevřenost a odvahu svého trenéra ohledně jeho výroků po pátém semifinále plně bránit. Odvahu si tedy představuji jinak, než že před zapnutými diktafony a kamerami parafrázovanými slovy řeknete, že sudí jsou kvůli Dědkovi v pr*eli, uděláte si srandu z jeho dopisu, ale budiž.
Sparta by ovšem také svému trenérovi měla vysvětlit, že i ona se podílí na řízení ligy a je zodpovědná za reputaci a image soutěže. A sama by si měla položit otázku, jestli podobný veřejný výlev je hoden oslavy hokeje, jakou semifinálový střet těchto klubů fanouškům na ledě nabízí, když musí vědět, že třaskavá slova zastíní v mediálním prostoru dva góly Červenky či Shorea. Navíc to nebylo poprvé, co si v play off pustil pusu na špacír.
Prostě to není my a oni.
Komentátor Robert Záruba ve svém příspěvku na síti X zmiňuje, že „komunikačními chybami VŠECH stran se extraliga vrátila někam do roku 2001.“
SF Pardubice-Sparta se posunulo mezi drsné série v play off. Komunikačními chybami VŠECH stran vrátila extraligu někam do roku 2001. Důsledky:
— Robert Záruba (@robertzaruba) April 12, 2026
1.nedůvěra ve férový konec
2.rozhodčí jsou znovu pod obrovským a nepřiměřeným tlakem. Udělali hrubé chyby.
Víc v podcastu Hokej bez 🔴
Má pravdu. Přešlapy se totiž netýkají jen dvou zmiňovaných klubů, ale i samotné extraligy. Je zajímavé, že po e-mailu pardubického majitele Sparta vyfasovala pokutu za „opakované hanlivé pokřiky fanoušků“, zatímco předchozí týdny se nic takového na jiných zimácích hromadně netrestalo.
Vážně nikdo nic vulgárního a hanlivého neslyšel?! Nebo jen ve schránce nic nepřistálo?
Další věc - ještě před pár dny manažer sudích Vladimír Pešina tvrdil, že „v rámci zachování autonomie rozhodčích konkrétní rozhodnutí o dvouminutových zákrocích dlouhodobě nekomentujeme.“ Po sobotě je ale najednou všechno jinak a on uvedl, že pardubický Tomáš Dvořák měl dostat menší trest za hru vysokou hokejkou při úniku Jakuba Krejčíka v prodloužení.
Kdy a proč se změnila ta pravidla komunikace?
Nechci si ale hrát jen na mravokárce směrem k Dynamu či Spartě, protože každý následek má také prvotní příčinu. Extraliga za poslední roky vylepšila svou hráčskou kvalitu, zlepšila prezentaci i další důležité věci, dlouhodobě však strádá kvalitou sudích. Už v základní části se objevovala řada nepřesností, které se však ve 20. kole přejdou, než když v prodloužení bojujete o semifinálový mečbol. Sám jsem v pořadu Za mantinelem před koncem základní části varoval, že s nastupujícím módem play off vidím u nich víc a víc minel a mám obavu, aby se to ve vyřazovací fázi nezvrhlo jako loni.
Chyby se dějí.
Nezbavíme se jich nejspíš nikdy, jejich počet je ale nutné snížit. A tak součástí té autonomie řízení extraligy by kluby měly mít i jasnější plán, jak sudí vychovávat, jak získávat nové, jestli neplatit ty zahraniční, zkrátka jak zlepšit tuto důležitou hokejovou oblast. V tomto bych od majitelů očekával vůči vedení soutěže stěžejní tlak a činnost než psaní večerních e-mailů. Jenže trochu se bojím, že na začátku léta se na svém dýchánku zase manažeři uchlácholí, že sezona byla vlastně fajn, že chodili diváci, a tak se zvednou ruce a bez nějakých změn se pojede dál, abychom příští jaro zase na chvíli hudrovali.
Robert Sára
Sportovní žurnalistice se absolvent Masarykovy univerzity (obor historie–žurnalistika) věnuje od roku 1999. Zaměřuje se především na hokej, jako reportér se účastnil řady světových šampionátů. Rovněž pokrývá témata z motorsportu a sportovní politiky. Více než 20 let působil v MF DNES, v roce 2021 přešel na Sport.cz.










