Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Nagano byl jen začátek. Geniální plán nevídaně vystřelil český talent mezi elitu

Jméno Metoděj ve své řecké variantě označuje někoho, kdo bádá a zkoumá, je zodpovědný, spolehlivý a analyticky uvažující jedinec. Charakteristika, která perfektně sedí na nejznámějšího nositele tohoto jména v českém sportu. Metoděj Jílek chladnokrevně odškrtává jeden zářez za druhým na cestě za svým ultimátním cílem.

Foto: Matthias Schrader, ČTK/AP

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na Světovém poháru v Inzellu poprvé v kariéře závod s hromadným startem.

Článek

Kdo jede na olympijské hry v roli medailového adepta, většinou už se nějaký ten pátek ve světové špičce pohybuje, sbírá zkušenosti na velkých akcích. Stejně jako to bude na hrách v Itálii v případě třeba Ester Ledecké či Evy Adamczykové.

Jílek je v tomto ohledu unikát. Však ještě před rokem a čtvrt ho znali jen rychlobruslařští fajnšmekři, neměl na kontě ani jeden start ve Světovém poháru. Do něj vstoupil až v listopadu 2024. Symbolicky vítězstvím v Naganu, byť tehdy zatím jen v B divizi.

Od té doby začal stoupat rychlobruslařskou hierarchií, aby si mohl zažít své „rychlobruslařské Nagano“ na hrách v Miláně. Místo divize B se posunul na stupně vítězů v divizi A, místo juniorských světových rekordů začal jezdit na úrovni těch dospělých.

Nyní už má ve Světovém poháru tři vítězství na třech různých drahách ve třech různých disciplínách. Stal se vítězem Světového poháru na dlouhých tratích. Stále v pouhých devatenácti letech, svedl to jako první teenager v historii! Načasování, které zvolil se svým novozélandským koučem Kalonem Dobinem, působí mistrovsky, geniálně.

Na kolečkových bruslích získával medaile i zkušenosti, v pravý čas začal na bruslích měnit kolečka za dlouhé nože. Vše do sebe zapadalo.

Tréninkové i rodinné zázemí, reprezentační tým, kde mohl zblízka sledovat závodící legendu Martinu Sáblíkovou, marketingová agentura, která se o něho začala starat už v útlém sportovním věku. A pochopitelně především tréninková dřina a mentální nastavení, které rozvíjely jeho talent.

Tak nastartoval raketový vzestup, který by měl vygradovat za dva týdny v Itálii. Ohromoval okolí, ale sám ho přijímal bez viditelných emocí, pevně soustředěný na svůj cíl.

Byť je mezi svými tréninkovými kolegy označován za zábavného společníka, ve vyjádřeních do médií obvykle se slovy šetří. Bývá stručný, ale úderný. „Můj cíl je olympijská medaile,“ vyhlásil na začátku sezony.

„Úspěchy ve Světovém poháru jsou jen takový vedlejší produkt, který vzešel z přípravy na olympiádu. Mám z nich radost, ale nebyly mým hlavním cílem,“ pronesl se svým typickým klidem po nedělním triumfu v závodě s hromadným startem v Inzellu, posledním startu před olympiádou.

Foto: Matthias Schrader, ČTK/AP

Metoděj Jílek slaví první vítězství v kariéře v závodu s hromadným startem.

V Miláně bude mít minimálně tři šance na splnění svého cíle, na 5000, 10 000 m a v závodě s hromadným startem. Ač působí jako muž bez nervů, i na něj může dolehnout tíha očekávání a role medailového favorita, což dokáže zamávat i s mnohem zkušenějšími borci.

Ale už způsob, jakým muž ze země bez ledového oválu naboural zavedené pořádky mezi elitou rychlobruslařských dlouhých tratí, zaslouží respekt a uznání.