Článek
Dlouhé roky byly olympijské hry určeny jen amatérům. Pravidla se postupně zmírňovala i obcházela, až od her v Soulu v roce 1988 byl sportovní svátek oficiálně přístupný profesionálním sportovcům.
Za medaile vypisuje velká část zemí odměny, prémie mají sportovci slíbené od svých sponzorů, ale přímo z rozpočtu MOV k nim žádné peníze neputují. Předloni v Paříži se o přelomový krok postarala Světová atletika, jejíž šéf Sebastian Coe vypsal prémii 50 000 dolarů (tehdy asi 1,2 milionu korun) pro olympijské vítěze. Ale z peněz atletické federace.
„Myslím si, že je důležité někde začít a zajistit, aby část příjmů, které vygenerují naši sportovci na olympijských hrách, se vrátila těm, kteří dělají z olympiády globální divadlo,“ vysvětloval dvojnásobný olympijský vítěz v běhu na 1500 m.
Od zástupců MOV, ale i dalších sportovních federací, schytal za svůj krok spíše kritiku, přesto Coe plánoval, že pro další olympiádu rozšíří výplatu i pro další medailisty. Ostatně dějiště her v Los Angeles nasvědčovalo další komercionalizaci her, poprvé v historii ponesou stadiony názvy sponzorů. Jenže sportovci z toho přímý profit mít nebudou.
„Nemyslím si, že by se měli sportovci na olympijských hrách finančně odměňovat. Pocházím z malé země, věnovala jsem se sportu, v němž sportovci zrovna moc nevydělávají, a stejně si nemyslím, že bychom měli sportovce platit,“ prohlásila Coventryová, bývalá plavkyně ze Zimbabwe, která na hrách získala sedm medailí včetně dvou zlatých.
Tímto výrokem řadu sportovců namíchla, ti na sociálních sítích nejčastěji sdíleli slova Grega Rutherforda, olympijského šampiona ve skoku do dálky. „Absurdní prohlášení,“ kritizoval.
„Neříkám, že každý sportovec má být milionář. Jen chci po organizaci, která vydělává 12 miliard dolarů (za olympijský cyklus – pozn. red.), kasíruje miliardy od pořadatelů svých akcí, vyplácí miliony svým manažerům a přitom brání sportovcům vydělávat, když vlastní záběry jejich největších momentů, aby se nad sebou pořádně zamyslela,“ napsal Rutherford.
Způsob financování sportu se vyvíjí. I NCAA sdružující americké univerzitní soutěže, která dlouho zakazovala studentům vydělávat, už jim umožňuje podepisovat sponzorské kontrakty.
Nedávné kontroverzní Enhanced Games, které umožňovaly start dopujícím sportovcům, vyplácely vítězům 250 tisíc dolarů, za překonání světového rekordu milion dolarů. Za pokoření času Usaina Bolta na stovce slíbili pořadatelé dokonce astronomických deset milionů dolarů (asi 208 milionů korun).
Pak je otázkou morálních zásad sportovce, zda se v touze po výdělku upíše „steroidovému“ projektu, nebo bude pokračovat ve férové (v ideálním světě) sportovní cestě.
V profesionálních zámořských soutěžích jsou zase kolektivní smlouvy nastaveny tak, že když se daří lize a vydělává, mají z toho větší profit i hráči. MOV funguje jinak.
„Lidé si možná neuvědomují, že za každým z nás, koho vidíte vyhrávat, jsou stovky těch, o nichž jste nikdy neslyšeli. Vedle tréninků pracují na částečný úvazek, půjčují si peníze a často končí kariéry s nulou na kontě. I já jsem byl den před olympijským vítězstvím na účtu v minusu,“ vyznal se Rutherford.
„A to jsem z jednoho z nejbohatších sportů na olympiádě. Představte si, že jste z některého menšího,“ připomněl, že pro spoustu dalších sportovců jsou hry jedinou šancí, jak se připomenout světu.
Vadí zákaz prezentace svých sponzorů
„Ještě horší je, že MOV peníze sportovcům nejen nedává, ale zakazuje jim i vydělávat. Nemůžou prezentovat své sponzory, aby ochránil své komerční partnery. A když Elaine Thompsonová-Herahová zveřejnila video na Instagramu ze svých závodů, byl jí dočasně zastaven účet,“ připomíná pětinásobnou olympijskou vítězku ve sprintu a její porušení pravidel.
MOV podle svých prohlášení devadesát procent příjmů vrací zpět sportovcům. A to prostřednictvím mezinárodních federací a národních olympijských výborů, další peníze investuje do programu Olympijské solidarity.
Coventryová sportovce poněkud neobratně konejšila i dalšími benefity. „Dostávají krásná sportoviště, krásné olympijské vesnice a zážitky. To vše je financováno z peněz, které získáváme,“ prohlásila.
I tento argument britského dálkaře pěkně nadzvedl. „Představte si, že se patnáct let věnujete své práci a pak vám řeknou, že vaším bonusem je pěkná kancelář,“ kroutil hlavou. „MOV zkrátka prodává tváře a příběhy svých sportovců a pak je pošle domů. Přitom sportovci dělají olympiádu olympiádou,“ štve Rutherforda.
