Hlavní obsah

Cesta Voborníkové za medailovou senzací? Dala, dala, dala… A v cíli už jen emotivní skřeky

Jeden z trenérů mužské reprezentace Lukáš Dostál stál na střelnici a sledoval poslední položku Terezy Voborníkové, která ji nasměrovala mezi medailistky závodu s hromadným startem. „Do vysílačky hlásil: Dala, dala, dala, dala, dala,“ s úsměvem tlumočil konverzaci realizačního týmu druhý kouč českých biatlonistek Jakub Procházka. Ten stál na trati a hnal Voborníkovou za medailí.

Foto: Mosa'ab Elshamy, ČTK/AP

Tereza Voborniková na ramenou svých trenérů. Vlevo Jakub Procházka, vpravo Lukáš Dostál.

Článek

Anterselva (od našeho zpravodaje) – Český tým byl rozmístěn po celé délce dvouapůlkilometrového okruhu. Za střelnicí stál trenér mužů Michael Málek, v lese sportovní ředitel Ondřej Rybář s dalším koučem Ondřejem Moravcem, servismani… Všichni podél Voborníkové běželi pár metrů, aby ji nabili energií do posledních stovek metrů.

„Nevím, co, ale křičeli hodně,“ přiznávala Voborníková. V ten moment už žádné taktické pokyny či informace o mezičasech nemají význam. „Křičí se cokoliv, ale hlavně hlasitě,“ usmíval se Procházka, který si vypnul data na telefonu a jen poslouchal ve vysílačce, jak se závěr závodu vyvíjí.

„To je jeden z nejlepších pocitů, jaký může trenéra potkat. Všichni jsme ji tlačili očima i ústy, jak to jen šlo,“ vyprávěl Procházka, jenž se k reprezentaci připojil teprve před touto sezonou a s Dostálem vytvořil velmi mladé trenérské duo.

Olympiáda 2026 v Miláně a Cortině

V Itálii se od 6. února koná olympiáda, která potrvá do 22. února. Sledujte program a výsledky ZOH, stejně tak medailové pořadí program Čechů.

České medaile: Zuzana Maděrová (zlato), Metoděj Jílek (zlato, stříbro), Eva Adamczyková (stříbro), Tereza Voborníková (bronz)

Víte, kde sledovat olympiádu? Sport.cz má dvě online studia, Italské ozvěnyCiao Italia.

Závěr se pro české fanoušky vyvíjel hodně dobře. Voborníková sice neodolala dvojici Francouzek, ale dojela si pro životní výsledek v podobě bronzové medaile. Pak už všichni z týmu spěchali do cílového prostoru, kde bylo veselo. Slavili Francouzi, Italové se loučili s končící Dorotheou Wiererovou, ale hodně vidět byly i bílé české bundy.

„Já byla moc ráda, když jsem všechny z týmu viděla v cíli. Doufám, že jsou z toho všichni stejně šťastní jako já a všem nám to do budoucna pomůže,“ hlásila Voborníková, která za cílem v dojetí přijímala jednu gratulaci za druhou.

„Já jí věřila, Terka je z těch holek nejlepší střelkyně,“ ujišťovala její nadšená parťačka Tereza Vinklárková.

Všichni v týmu se shodli na tom, že pětadvacetiletá Voborníková si medaili zaslouží. Za svou pracovitost, poctivý přístup… „Je to profík a pracant,“ vystihuje ji Dostál. „Ráda střílí, je často na střelnici. Věnuje se sportu na sto procent,“ oceňuje.

A její cesta od juniorských titulů mistryně světa až po dospělé medaile může být inspirací pro další mladé naděje, kterými český biatlon disponuje. „Uvidí, že tvrdá práce se vyplácí a ten systém práce funguje,“ věří Dostál.

Pochvala od trenérů i samotné Voborníkové zamířila i k servisu, protože bronzová medailistka se o lyže mohla opřít.

„Fungoval famózně. Chlapům a Julče (Svrčkové) se to povedlo výborně. Terka má dobře zvládnuté sjezdové postavení a ve sjezdech získávala,“ viděl Procházka, že jen zhruba 156 centimetrů vysoká postava Voborníkové nebyla hendikepem.

A co si vlastně trenérský tým s čerstvou olympijskou medailistkou za cílem řekl? „Já nevím. To byly spíš emotivní skřeky,“ smál se Procházka.