Oba čeští sdruženáři si v běhu pohoršili, zlato bere mladší z norských bratrů

Skokanskou část zvládl Konvalinka obstojně, v silném zadním větru se dostal na značku 96 metrů. „Předvedl jsem ve skokanské části maximum, na které jsem v té chvíli měl. Dolehl na mě trochu tlak, ale nějak se mi dařilo s tím poprat,“ líčil český reprezentant, jenž vyrážel do běžecké části jako osmnáctý se ztrátou 1:01 min na vedoucího Ilvese z Estonska, který skočil 99,5 metru.

„Běh mě ke konci už dost bolel, sníh se děsně bořil, ale jak jsem kolem sebe neustále někoho za sebe měl, soustředil jsem se jen na to a nakonec ta dvacítka je asi meta, které jsem chtěl dosáhnout,“ říkal Konvalinka.

Trochu nečekaně horším z české dvojice byl Jan Vytrval, který po skokanském výkonu 93 metrů figuroval ve výsledcích na 24. místě a zaostal pro běžecký díl o šestadvacet sekund za krajanem. „Už od tréninku mým skokům chybělo něco navíc. Nemohu se pořádně trefit do odrazu,“ litoval.

Vytrval pak ztrácel i na desetikilometrové trati, nejen na soupeře, ale i na Konvalinku. „Nepovedlo se mi bohužel ani zlepšit pozici v běhu, nedostávala se mi na rozježděném sněhu síla. Byly to snad nejtěžší podmínky, co jsem jel na velké akci. Ale podmínky jsou pro všechny stejné, takže problém ve mně. Forma se někde zatoulala, spokojený rozhodně nejsem,“ hodnotil.

Pětadvacetiletý J. L. Oftebro v běhu potvrzoval, že patří mezi favority. V závěru už s ním dokázal držet tempo jen lídr Světového poháru Rakušan Lamparter, kterému však Nor nedal ve finiši na těžkém sněhu šanci. Rozdíl mezi vítězem a stříbrným činil jednu vteřinu. Na stupně vítězů se k nim dostal trochu nečekaně Fin Hirvonen, jenž byl po skoku až desátý.