Článek
Pragelato (od našeho zpravodaje) – Jeho pátý start pod pěti kruhy nezačal tak, jak si představoval. Na středním můstku, který mu v Pragelatu nesedí, skončil čtyřicátý. A i když se v minulosti nerad babrá, jak sám říká, pak ochotně zavzpomínal, popsal neveselou současnost českého mužského skoku a připustil, že hry v Itálii by v 36 letech nemusely být jeho poslední…
Vybavily se vám vzpomínky na Turín, kde o medaile bojovaly legendy jako Thomas Morgenstern či Janne Ahonen a vy jste jako 16letý mladík dělal předskokana?
Určitě na to vzpomínám, jak jsem dělal předskokana s Michalem Doležalem, Lukášem Hlavou, Fandou Vaculíkem, všichni teď trénují. Pro mě bylo super, že jsem tu šanci dostal, jel jsem rovnou z juniorského mistrovství světa a byl to můj první nádech velkých závodů. Koukal jsem, co má kdo za boty, za vázání. Předskokani jsou nedocenění, bez nich by závody být nemohly, musí projet stopu, když jsou třeba špatné podmínky. Tehdy mi bylo šestnáct, to mi nevadilo, teď už bych do toho asi nešel. (úsměv)
Jak si ceníte, že jste od té doby startoval na pěti dalších olympiádách?
Hodně. Nejsem typ, co by koukal do minulosti, ale na tohle jsem strašně hrdý. Asi jsem měl i štěstí, že až na pár zranění jsem vydržel zdravý, ale vždycky tam musela být i výkonnost.
Olympiáda 2026 v Miláně a Cortině
V italských městech Milán a Cortina začala olympiáda, která potrvá do 22. února. Program a výsledky najdete na našem webu, stejně tak medailové pořadí a program Čechů.
Víte, kde sledovat olympiádu? Sport.cz má dvě online studia, Italské ozvěny a Ciao Italia.
České medaile: Zuzana Maděrová (zlato), Metoděj Jílek (stříbro)
Přečtěte si: Vše o olympiádě 2026 • Sporty ZOH • Nominovaní Češi • Sportoviště • Olympijské oblečení • Historie OH • Symboly OH • Zajímavosti • Kdy bude další olympiáda
Na olympiádách jste byl vždy členem početného českého družstva, teď jste v Pragelatu mezi skokany jediným mužem. Není vám z toho smutno?
Já to neřeším, protože to neovlivním. Měl jsem za úkol si tu olympiádu vybojovat, což se povedlo, ostatním klukům bohužel ne, ale to už není v mých silách.
Jak se ve vašich očích zkušeného závodníka český skok vyvíjí?
Myslím, že to bylo furt nahoru dolů, ta situace není jednoduchá. Zaprvé není tolik závodníků a zadruhé nejsou finance, jaké bychom potřebovali. Já se snažím bojovat, co to jde a pevně věřím, že se to otočí a české skoky budou mít zase vzestupnou tendenci.
Je útěchou, že aspoň skokankám na lyžích se daří? Letos zejména Anežce Indráčkové a Kláře Ulrichové. Indráčková si pochvalovala, jaký jste dobrý kamarád a rádce…
Před Anežkou klobouk dolů. Myslím, že tu na malém můstku měla ještě na víc, řekl bych, že v elitní patnáctce měla být, ale třeba to přijde na velkém. Klára se v tom teď trochu motá, ale je příjemné, že díky holkám se o nás ví. Jen bychom potřebovali ještě dva tři kluky ke mně.
Vidíte je?
Všichni se modlíme, ale přijde mi, že jich moc nemáme. Když se kouknu do ostatních zemí, mají jich víc. U nás je tak pět až sedm, kteří by se třeba mohli v budoucnu prosadit, ale to je pořád strašně málo. Sám jsem si tím obdobím okolo šestnácti let prošel, kdy není jednoduché u toho sportu vydržet.
Jak se změnila situace ve skokanském světě po loňském usvědčení Norů z podvodů s kombinézami? Jsou teď závody férovější, nebo se na sebe závodníci dál dívají skrz prsty?
Koukat se budou vždycky, ale myslím, že proti minulým rokům je to o dost férovější. Vždycky někdo může zariskovat a podvádět s kombinézou, ale myslím, že je to v mezích. I tady budou podle mě tolerantní, protože nechtějí žádné skandály a diskvalifikace.
I v Itálii se před olympiádou probíralo nařčení, že si někteří skokané můžou dávat injekce do přirození, aby při měření zvětšili svůj objem a mohli mít větší kombinézy. Umíte si představit, že by do toho někdo ze skokanů opravdu šel?
Tu otázku dostávám často i od kamarádů. Nedovedu si to představit. Jestli do toho někdo ze skokanů šel, tak teda klobouk dolů, ale než tohle, radši budu skákat čtyřicátá místa. (úsměv)
Vy jste se letos víc připravoval s polskou reprezentací, jak to probíhalo?
Jel jsem s nimi vždycky jen na soustředění, jinak kondiční přípravu jsem absolvoval s Lukášem Hlavou v Liberci. Ale je strašná výhoda, když jsem na můstku nebyl sám a měl jsem porovnání s ostatními, to je strašně důležité.
Jste jediný konkurenceschopný český skokan. Umíte si představit, že vydržíte ještě do další olympiády, kdy vám bude čtyřicet?
Já si to představit dovedu. Záleží na hodně okolnostech jako zdraví, rodina, forma…
Máte chuť pokračovat?
V tuhle chvíli tam určitě je, ale uvidí se na konci zimy. Přece jen mám dvě děti, není to jednoduché, i teď jsem se přesvědčil, že staršího kluka ovlivňuje, když jsem pořád pryč. Musím tomu dát čas a pak se rozhodnout.
Zvažoval jste, že byste vzal rodinu i sem na olympiádu?
Manželka chtěla, já jsem to rázně zatrhl. Byl bych nervózní, jestli dobře dojeli, jestli se sem dostali a podobně. Tak jsme si řekli, že budou mít povolenku až do Francie. (směje se)
