Český ranař je hrozbou. Hasič z titulní stránky New York Times se stal globální hvězdou

Ranař je hrozbou i pro velké soupeře. Tento český hasič je připraven. Češi sice při svém debutu na World Baseball Classic vystupují v roli outsiderů, titulek z první stránky New York Times je však impozantní.

Profesionální hasič z Olomouce na sebe upozornil fantastickým výkonem v posledním utkání kvalifikace loni v září v Regensburgu. Nyní je hlavní hvězdou českého týmu na finálovém turnaji v Tokiu, neoficiálním mistrovství světa, jehož se účastní absolutní světové špičky včetně hvězd Major League Baseball.

„Neříkám, že mi pozornost vadí, ale jelikož jsem povahou spíš introvert, tak s tím občas trošku bojuju. Vím, že je to nutné, dělám to proto, abychom náš sport víc zviditelnili, dotáhli k němu víc mladých kluků," poukázal Martin Schneider pro ČBA po prvním tréninku v baseballovém chrámu Tokyo Dome, kde se český tým na turnaji postupně střetne s Čínou, domácím Japonskem, Jižní Koreou a Austrálií.

Do České republiky za ním přijel štáb z Major League Baseball, aby o českých amatérech natočil dokument, a o pár dní později také David Waldstein z New York Times, který kromě Schneidera popisoval celý český tým i příběhy ostatních hráčů, jež se baseballem neživí a mají svá zaměstnání.

„Znovu jsme si uvědomili, jak náš příběh v Americe rezonuje. Novinář z New York Times u nás strávil týden. Polovinu času s námi, druhou na Kladně u Jaromíra Jágra. Musím říct, že mě docela těší být v takové společnosti," směje se nadhazovač Lukáš Ercoli.

„Ti kluci jsou neuvěřitelní, mají svou práci, baseball hrají ve volném čase, přesto jsou schopni se dostat na turnaj, který je ve světě obrovsky prestižní a budou hrát proti profesionálům," sklání americký žurnalista poklonu. „A příběh Martina Schneidra jako hasiče táhne nejvíc, nejen v Americe, ale po celém světě, zejména v Japonsku," dodává.

„Já si myslel, že budu někde schovaný uvnitř vydání, ale titulní stránka mě překvapila. Jako dobrý, je to samozřejmě pocta, krásný pocit, když se o mě takhle mluví, ale úplně mi to nedělá dobře. Ostatní lidi to bere mnohem víc, než mě," reaguje Schneider pokorně.

Už když přijel do Tokia, tak ho na letišti fanoušci poznali. „Hi Šnajdy," volali na něj jeho přezdívkou. „Kamarádi z Japonska mi říkali, že jsem prý nejslavnější člověk na World Baseball Classic, ale já si to nemyslím. Uvidíme, co přijde v pátek, až tady bude 50 000 lidí..."

Kouč českého týmu Pavel Chadim na tiskové konferenci před japonskými novináři na české ambasádě v Tokiu prohlásil, že se cítí podobně, jako kdyby Japonci postoupili do skupiny A hokejového MS.

„Je to jako při zápasu sumo, nemusíte mít dva metry a 200 kilo, abyste vyhráli. Doufám, že tento příměr Davida a Goliáše bude fungovat i v případě českého baseballového týmu," řekl Martin Tomčo, velvyslanec České republiky v Tokiu, a popřál českým hráčům hodně štěstí.

Hasič Schneider má jasno. „Doufám, že ukořistíme srdce japonských fanoušků, tak jak to udělala Věra Čáslavská," připomíná legendární českou gymnastku, která získala na OH v Tokiu 1964 tři zlaté medaile a těšila se obrovské popularitě.