Článek
Edward Limbaga, zvaný Eddie, začal trénovat teprve v červenci, a to na kolečkových lyžích. Na sněhu závodí teprve měsíc, přesto už stihl své první starty ve Světovém poháru ve Finsku a Norsku. V závodě na 10 km v Olosu získal 940 FIS bodů, bodové hodnocení, které používá Mezinárodní lyžařská federace (FIS) k hodnocení výkonnosti lyžařů. O dva týdny později se mu je podařilo snížit na 690 bodů. K vysněné účasti na olympijských hrách však potřebuje 300 bodů a méně, což znamená držet se maximálně osm minut za vítězem.
Ve výsledcích je zatím daleko za špičkou. Ve finské Ruce při sprintu na 10 km ztratil na vítězného Nora Loewströma 19 minut a ze 108 závodníků skončil poslední. O dva dny později byl v závodě s hromadným startem na 20 km diskvalifikován, když po čtyřech kilometrech nabral sedmiminutovou ztrátu. Nepovedlo se mu ani páteční vystoupení ve spritnu na 1,4 km v norském Trondheimu, kde byl opět diskvalifikován.
Realitní makléř a správce nemovitostí z Kalifornie své výsledky bere s úsměvem. „Jsem šťastný, že můžu být ve stejném startovním poli. Vím, na jaké úrovni ti nejlepší jsou. Moje cesta je trochu jiná, ale je úžasné sledovat je soutěžit a vidět všechno v zákulisí. Mám velké štěstí,“ říká.
Původně přitom plánoval úplně jiný sport. S několikaletou zkušeností z hokeje na kolečkových bruslích chtěl reprezentovat Filipíny v ledním hokeji. V minulosti vlastnil dokonce i vlastní centrum 949 Roller Hockey Center, které později prodal americkému hokejovému klubu Anaheim Ducks.
Pro účast v národním týmu by ale musel na Filipínách trvale žít, což odmítl kvůli firmě a rodině žijící v Kalifornii. Proto se přesunul k běhu na lyžích. Svým snem následuje příběh tonžského sportovce Pita Taufatofua, který se v roce 2018 proslavil účastí na olympijských hrách v Pchjongčchangu právě v této disciplíně.
