Článek
Na své první velké seniorské akci soupeře pořádně zaskočil. „A nejen je, hlavně sám sebe,“ směje se. „Oni věděli, že Jířa měl dobré výsledky, ale předpokládalo se, že by mohl být kolem dvacátého místa, což by byl na juniora dobrý výsledek. S medailí nikdo nepočítal,“ dodává jeho otec stejného jména, medailista z mistrovství světa 1995.
Právě on ho má pod trenérskými křídly. „Motal se kolem vody odmala. Ale když byl úplně malý, tak ho vedla manželka, já na to neměl trpělivost,“ přiznává. Nyní spolu tvoří základ úspěšné tréninkové skupiny, v níž je i talentovaná kajakářka Kudějová. „Občas s tátou ponorku máme, ale ve skupině je nás naštěstí dost, takže to rychle přejde,“ usmívá se slalomářský talent.
Začátky byly hrozné
Prskavcovi spolu v letech 2006–2008 absolvovali i dvouletý pobyt v kanadské metropoli Ottawě. „Byl jsem tam zodpovědný za juniory v tamním největším klubu, Jirka s námi trénoval,“ popisuje otec. Se změnou prostředí se jeho syn popasoval úspěšně, byť to nebylo snadné. „První dny ve škole skoro nemluvil, bylo to pro něj náročné, obdivoval jsem, že to zvládá,“ přiznává. Prskavec junior přikyvuje. „Začátky byly hrozné, ale pak jsem se rozmluvil. Teď na to vzpomínám rád, mám tam pořád spoustu kamarádů,“ kvituje.
Se školou bojuje i nyní, v rámci individuálního plánu na gymnáziu toho potřebuje zvládnout co nejvíc, než začnou Světové poháry. „Takže ani oslava bronzu neproběhla, možná později,“ říká mladík, na němž trenéři oceňují klid i ve vypjatých situacích. „Jinak ale kliďas nejsem, jen si na startu řeknu, že mám natrénováno, tak se nemám čeho bát,“ vysvětluje.
Doma má bronz z loňské olympiády mládeže v Singapuru, jeho snem je dostat se i na velkou. Vyjde to už v Londýně? Ve hře je jediné místo… „Vávra Hradilek je pořád lepší, pro mě bude cílem se zase dostat do nároďáku,“ zůstává pevně na zemi.
