Hlavní obsah

SPORT A ENERGIE II: Jansta ostře tepe do politiků. Udělali z nás žebráky a sportovci jsou jim pro smích

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Říká, že se český sport řítí do své největší krize od pádu Sazky. A že pokud stát akutně nepomůže živořícím klubům se šplhající cenou energií, velká část z nich zkrachuje a ukončí činnost. Jenže vláda zatím ohledně pomoci sportu mlčí, a tak Miroslav Jansta, šéf České unie sportu (ČUS), v rozhovoru pro Sport.cz rázně říká: "Jsme zase jako žebráci, co prosí o peníze, které už dávno měli mít. Jenže politikům jsme pro smích."

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta

Článek

Máte průzkum, z něhož plyne, že se 61 procent klubů dostává kvůli energiím do existenčních problémů. Jak moc je situace zlá?

Organizovaný sport dětí se v zimě až na výjimky ve zmrzlých lesích a na sněhu dělat nedá. A tak budou děti zavřené doma bez možnosti chodit na sportoviště, které kluby musely kvůli cenám energií zavřít. Víme už teď, že se jedná o stovky klubů, které jsou v existenčních problémech a omezí nebo ukončí svou činnost. Samosprávy se snaží pomáhat v rámci možností, ale kdo musí dát impuls, je stát. On sice řekl, že zastropuje ceny, ale nikdo neví, jestli jsou v tom i spolky, či ne. Potřebujeme navýšit rozpočet, protože kdyby stát dodržoval své závazky, které si sám dal, byl by rozpočet sportu v současnosti kolem 14 miliard, jenže my máme sotva šest. To je ostudné a smutné.

Jenže pomoc teď chce každý. Není rétorika sportu až moc agresivní?

Když někdo vyhraje na olympiádě, mistrovství světa, tak se s ním politici fotí a nadšeně ho vítají. Ale co dělají pro ty, kteří neuspěli? To je nezajímá. Přitom za ten neúspěch nesou spoluzodpovědnost a jen se vytahují úspěchem, pro který neudělali nic. Neúspěch zamlčují nebo ho hází na kdekoho. Teď ale vinou energií přišel náraz, který kluby nejsou schopny bez pomoci státu ustát. A ze sportovních klubů a z vlastníků sportovišť jsou zase žebráci, co prosí o peníze, které už dávno měli mít.

Ale na peníze se nyní stojí dlouhá řada. Vzhledem k cenám energií je potřebují nemocnice, školy, další a další. Kolikátí jste podle vás ve frontě?

Podle toho jak stát přistupuje ke sportu, tak samozřejmě poslední. Ať politici lidem a hlavně provozovatelům sportovišť klidně řeknou, že se v zimě bude sportovat pouze venku, na blátě, sněhu nebo ledu a ať se na to všichni včetně provozovatelů vnitřních sportovišť připraví. Pak ale stát vědomě hodí přes palubu 90 procent dětí a mládeže, které v těch ohrožených klubech jsou. Rodiče to z členských příspěvků nedoženou, zároveň to vytváří velkou sociální nerovnost, protože ceny energií zamávají celou společností. Musíme na skutečnou situaci upozornit, protože sport a zdravý občan není vládní prioritou.

SPORT A ENERGIE
Sport.cz se problematice zvyšujcích se cen energií a jejich dopadu na kluby věnuje dlouhodobě. Už na počátku prázdnin jsme přinesli sérii článků, které na hrozbu upozorňovaly. Teď, když se situace ve sportovním prostředí ještě zhoršila, přicházíme s další sérií. V prvním díle jsme popsali situaci klubů, teď přinášíme rozhovor s Miroslavem Janstou, šéfem České unie sportu, a příště nabídneme text, jak se s cenami energií srovnáná hokej.

Myslíte, že vás vláda vyslechne? Už v červenci přihodila na sport půlmiliardy.

To bylo fajn, ale blíží se říjen a poslanci to ještě neschválili (naopak z částky navrhují ubrat 60 milionů korun pro mládežnické klubovny). Když to schválí a podepíše prezident, bude konec října. A Národní sportovní agentura (NSA) bude mít dva měsíce na vyexpedování, což je šibeniční termín. Jenže od července zase ceny energií vyletěly vzhůru. Nemuseli bychom takto žebrat, kdybychom měli funkční systém. Kdyby tu byl fond, jako má kultura, kam by chodily peníze například z výnosu měkkého hazardu. Šlo by o dlouhodobé financování, kam by přiteklo tři až pět miliard ročně. Nám kdeco politici slíbí, ale než se to dá do soukolí byrokracie, tak se to odloží, protože to politici necítí jako prioritu. Sport nemá svou byrokracii a politické zastání, což je ta hlavní tragédie. Přitom jde o nejméně dva miliony lidí, hlavně dětí a mládeže, kteří organizovaně sportují.

NSA je podle vás nedostačující aparát?

Agentura je krok k ministerstvu, ale jestliže tu nebude ministerstvo sportu, jako mají země kolem nás, tak se nic se sportem nestane. Podívejte se na Maďarsko a Polsko, kam se jich sport díky ministerské podpoře dostal. Poláci jsou čtvrtí v basketu, bojovali o titul ve volejbale. Nebo Slovinci? Dvoumilionový národ ale dlouhodobě vynikající v kolektivních sportech a úspěšný na evropských i světových šampionátech. My jsme přitom rádi, když se na takové turnaje vůbec dostaneme. A proč to tak je? Je to o přístupu státu. Ano, dává jim více peněz, ale taky tomu dává strukturu a emoci. U nás když jdou politické strany do voleb, tak sport ani nemají v programu, nebo až na posledním místě – to mluví za vše.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Hana Moučková, starostka České obce sokolské Hana Moučková a předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

Mají tam obvykle univerzální formulku, že "zajistí transparentní financování sportu".

Ano. Tady si na šéfa českého sportu chtěl před deseti lety hrát Kejvalův Český olympijský výbor (ČOV) a co udělal za těch deset let? Nic! Dělá akce, které jsou sice fajn, ale sportu reálně nepomáhají. Nepřinese to víc hal ani dalších sportovišť. V basketbale máme zájem dětí, máme trenéry, ale nemáme kde sportovat. Volejbal je na tom podobně. Podívejte se, kolik Poláci vybudovali fotbalových stadionů. My nemáme jediný, kde by se mohli hrát mezinárodní soutěže, jako je mistrovství Evropy či světa. Kdyby se nepostavila z peněz Sazky aréna, nemáme kde hrát hokej, basketbal, nemohly by tu být koncerty. Když se hokejová Sparta přesunula z Holešovic do O2 Areny, stoupla jí návštěvnost o dva tři tisíce, protože lidi chtějí jít do kulturního prostředí. Já se byl podívat minulý týden v Boleslavi na zdejší sportoviště a je to tam jak v dobách komunismu. Strašný a smutný obrázek.

Na to teď sport rovněž doplácí, protože hokej přiznává, že velká část zimních stadionů nemá vyhovující technologie a je tam tak spotřeba energií dvakrát třikrát vyšší.

Ano, infrastruktura je zastaralá. Církvím dal stát majetek a peníze. Sportu ale jen majetek a Sazku, která kvůli výstavbě arény a nýmandům z ČSTV, ČOV, Sokola, jimž šlo o jejich osobní prebendy, přišla "zu grunt". Není tady systémové řešení. Sport potřebuje člena vlády, protože bez něj nebude sport nikdo respektovat.

Vnímáte, že je Filip Neusser, šéf NSA, takový chtěný-nechtěný? Vláda ho zdědila po té předchozí a jeho vliv na premiéra, pod kterého spadá, se nezdá zásadní.

Tak to bylo od začátku. Potici by byli asi nejraději, kdyby sport zůstal pod ministerstvem školství (MŠMT) jako ocas. Když jsem se stal předsedou ČUS, bylo na MŠMT 12 úředníků a rozpočet dvě miliardy neinvestičních dotací. Hrozné. Po tlaku ČUS se to začalo zvedat, ale potřebovali jsme svou vlastní rozpočtovou kapitolu a představitele státní správy. Chtěli jsme maximálně do 100 kvalifikovaných úředníků, ale byla z toho show v parlamentu. Vždyť jinde jsou nárůsty ve stovkách úředníků. Když jsme chtěli ministra sportu, nešlo to. Teď vznikla tři nová ministerstva a my ty ministry ani neznáme a nevíme, jestli jsou úřady potřebné, protože vznikly podle koaličního klíče, aby každá partaj něco měla. To uráží lidi, kteří ve sportu dělají. Jsme politikům pro smích, pohrdají námi. Kde na to ale berou právo? Kde berou právo ignorovat nejméně dva miliony voličů, lidí, kteří se mimo jiné starají sportem o své zdraví a šetří tak státu peníze?

Takže sport by měl mít vlastní ministerstvo či spadat pod někoho?

Třeba pod obranou jako to mají ve Švýcarsku, v Polsku zase mají ministerstvo sportu a cestovního ruchu. U nás spadá NSA přímo pod premiéra, ale já bych ho mnohem raději viděl pod ministerstvem financí. Jen ne pod MŠMT. Odsud sport odešel, ale zůstal tam školní tělocvik. A je na ministerstvu náměstek pro volnočasové aktivity a tělocvik? Není! Je tam pět náměstků, ale sport ho nemá, což už je signál, že je tělocvik na školách vedlejší. To je vizitka ministra.

Mluvíte i o klinické smrti sportu. Co ho teď pomůže resuscitovat?

Potřebujeme pomoct s cenami energií pro sportoviště, zastropovat ceny a potřebujeme dramaticky přidat peníze do programu Provoz a údržba. To jsou dva kroky, které dají naději a lidem ze sportu ukáží, že se s nimi vůbec počítá. Pak se přidají určitě i samosprávy, ale stát musí udělat první krok, že sport někdo bere vážně.

Zatím ale není jasné, jestli se zastropování bude týkat i sportovních klubů. Premiér Fiala tvrdí, že těch nejmenších by mělo, ale oficiálně neví nikdo nic. Vy tušíte?

Zatím jsme slyšeli jen obecné deklarace. Na potvrzení čekáme, protože je důležitá pro sportoviště s velkým odběrem energií. Právě proto na problém sportovních klubů a organizací provozujících sportoviště upozorňujeme veřejně a včas. Aby státní správa nemohla říci, že se na sport s energetickou podporou nedopatřením zapomnělo. Částka, kterou by podpora sportovišť zatížila státní rozpočet, je zanedbatelná. Pokud ale stát tuto oblast opět podcení a podpora nepřijde, důsledky budou pro stát stonásobně dražší a projeví se v mnoha oblastech především na fyzické zdatnosti a zdraví další generace i zvýšení nákladů na zdravotnictví.

Na druhou stranu nám stát říká, že se teď budeme muset všichni uskromnit...

... ale sport je vždycky první, kdo by se měl uskromňovat. Podívejte se na letošní rozpočet, kde se sportu škrtalo jako prvnímu a nejvíc, skoro polovina toho, co měl sport před tím. To nemá obdobu v žádném resortu. Přitom se mu má naopak přidávat, aby dosáhl úrovně, která mu náleží a kterou deklarovala vláda, ale vůbec nehodlá dodržet svá vlastní usnesení a sliby. Vláda se zavázala dosáhnout do roku 2025 úrovně roční podpory sportu ve výši jednoho procenta z celkového objemu státního rozpočtu. Ale sport má letos sotva čtvrt procenta. Na program údržba a provoz sportovišť je nějakých 350 až 400 milionů korun, zatím neschválených parlamentem. Ale to je suma tak pro jeden kraj, ne pro celou republiku.

Ale škrtalo se mu proto, že investiční peníze z předchozích let nebyly vyčerpány.

Ano, taky jsme nekřičeli: Vládo, poškodila si nás. I když sportovci za nevyčerpání nemůžou, žádostí o investiční dotaci bylo víc, než bylo připravených pěněz. Ale respektovali jsme, že letos chce stát šetřit, ale my a NSA jsme k tomu jasně řekli, že v roce 2023 sport potřebuje rozpočet navýšit, neboť se do něj musí investovat a musí se připravit programy podpory sportu. Naše reprezentace nemají kde trénovat, přitom vláda už před lety řekla, že se pro ně má udělat velké národní tréninkové centrum, ale nikdo na něj nedal ani korunu. Kolik se od té doby zrekonstruovalo muzeí, divadel? A kolik se zrekonstruovalo sportovišť, aby tam byly i učebny, zázemí pro lékaře? Vláda v roce 2016 uznala, že je sport podfinancovaný a že to během deseti let doženeme. Tak ať tato vláda řekne natvrdo, že sport je naopak přefinancovaný a že má víc peněz, než mu náleží. Ale ona to neřekne. Tam nějaký úředník do rozpočtu nakreslí, kolik má mít sport peněz, ale my bohužel nemáme ministra, který by naběhl a seřval je, že to tak nejde.

Ale k tomu uskromnění. Vláda nám říká, že máme mít doma 18 stupňů a v případě zimy si obléct svetr. Nemají z "komfortu" ustoupit i sportovci?

Nárůst zranění v chladném počasí je enormní. I když se rozcvičí, tak při tréninku častokrát vychladnou a pod těch 18 stupňů to u halových sportů nejde. Ideální je 20 stupňů. Ale ono i když bude těch 18 stupňů, tak to problém nevyřeší. Klíčem je zastropování a navýšení dotace. Potřebujeme minimálně tříleté financování, aby se daly plánovat provoz, údržba i investice. Víte, co mají platit zimní a plavecké stadiony za energie bez zastropování? Uskromnit znamená energeticky náročná sportoviště na zimu zavřít. Tak ano. Ale ať to vláda řekne veřejnosti napřímo.

Kolik by tedy sport měl příští rok dostat? A teď se prosím nedržme plánu, že se vláda zavázala dávat do roku 2025 na sport procento z rozpočtu, protože oba víme, že k ničemu takovému reálně nedojde.

Řekli jsme panu premiérovi i ministrovi financí, že bychom chtěli od 11 do 13 miliard, což je pořád značně pod tím, co by měli plnit. Z toho by 3-4 miliardy by šly na investice, 1,5 miliardy na údržbu a provoz. Myslím, že je to oprávněný a minimalistický požadavek (momentálně je v návrhu rozpočtu zhruba 5,6 miliardy korun).

Reklama