Článek
„Měla jsem už dost stříbrných medailí a začínalo to být trochu únavné. Říkala jsem si, že je čas na zlato,“ řekla Huntová v rozhovoru s BBC. „Rodiče mi darovali tyhle zlaté náušnice, abych se konečně posunula výš, protože nosím stříbrné šperky. Řekli, že je čas na zlato. Docela mě to dojalo,“ prohlásila.
Huntová zářila už v mládežnických letech - v roce 2019 zaběhla světový rekord na 200 metrů v kategorii do 18 let. V seniorské kategorii však dlouho stagnovala. Mohla za to i náročná kombinace vrcholového sportu se studiem anglické literatury na univerzitě v Cambridgi. V roce 2022 ji navíc přibrzdilo vážné zranění čtyřhlavého svalu stehenního.
Předloni na evropském šampionátu v Římě pomohla ke zlatu štafetě, s níž pak skončila druhá na olympijských hrách v Paříži. Loni na mistrovství světa v Tokiu přišel i první velký individuální úspěch v podobě druhého místa na 200 metrů a letos v červenci přidala další stříbro na stovce na Hrách Commonwealthu.
V pondělí si doběhla pro první velký titul, když vyhrála v čase rovných 11 sekund, jímž zaostala jen o tři setiny za osobním rekordem. Druhou Ewu Swobodovou z Polska porazila o dvě setiny.
„Věděla jsem, že si můžu odnést zlato. Měla jsem takovou předtuchu. Byl to kouzelný pocit,“ uvedla Huntová, která byla předloni v Římě na stovce sedmá. Na evropském trůnu vystřídala britskou rekordmanku Dinu Asherovou-Smithovou, která v Birminghamu skončila pátá.
