Hlavní obsah

Střelec Lipták: Ke zlatu jsem přidal světový rekord. Na Paříž si musím počkat

31. 5. 2022 13:34

Olympijský vítěz z Tokia v brokové disciplíně trap Jiří Lipták (40) už je zase ve formě. V pondělí vyhrál závod Světového poháru v Baku v novém finálovém světovém rekordu, když trefil všech 35 terčů. V úterý střílel závod družstev, a teď už se soustředí na srpnový evropský šampionát v Larnace a zářijové mistrovství světa v Osijeku, kde budou ve hře účastnická místa pro olympiádu v Paříži 2024.

Foto: Ivana Roháčková

Sportovní střelec Jiří Lipták na archivním snímkuFoto: Ivana Roháčková

Článek

Baku je známé, že tamní střelnice je hodně náročná. Jak závod probíhal z vašeho pohledu?

V základní části jsem udělal pět chyb a rozstřeloval se v osmičce o šest míst v semifinále, to mi vyšlo. V něm jsem chybil jednou, ale ve finále jsem dal všech pětatřicet terčů, což je nový finálový světový rekord. Při tom na téhle střelnici a v maximální světové konkurenci to zpočátku na nějaký úspěch nevypadalo. Ve finále do sebe všechno zapadlo, jak mělo. Když už jsem věděl, že mám medaili, soustředil jsem se, aby byla zlatá. Al Rašidi z Kuvajtu udělal v souboji o zlato jednu chybu, já žádnou.

Závod Světového poháru jste vyhrál potřetí v kariéře, v roce 2014 to bylo v Pekingu, o dva roky později v San Marinu. Dají se ta vítězství srovnat?

Nedají, průběh toho prvního si ani nepamatuji. Konkurence je stále větší, jedna chyba vás může srazit z první desítky. David Kostelecký po prvním dnu v Baku vedl, druhý den mu nevyšel a skončil ve třetí desítce. V tomhle je sportovní střelba neúprosná. Tím, že ve Světovém poháru střílí kompletní špička, má zlatá medaile vysokou hodnotu. Blíží se loňskému olympijskému triumfu z Tokia. Jako olympijský vítěz jsem víc středem pozornosti, čekají se od vás jen medaile, ale tak to zdaleka není. Pro mne je důležitý výsledek, ten byl dobrý, i přes některé chyby. Odčinil jsem desáté místo ze svěťáku v Lonatu, kde mi do semifinále chyběla možná jedna rána. Vítězství v Baku mi určitě pomůže psychicky před nejdůležitějšími závody sezóny, v nichž už půjde o účast v olympijské Paříži.

Vítěz závodu Světového poháru letenku do Paříže ještě nebral?

Ne, ze Světového poháru to půjde až příští rok. Ale mám důležité body do žebříčku, ten nejlepší, pokud účastnické místo netrefí jinde, ho dostane. I to se může hodit. Ale raději bych si olympiádu vystřílel v závodě. V srpnu na evropském šampionátu v Larnace budou ve hře dvě místa, v září na tom světovém v Osijeku dokonce čtyři. Čím dřív Paříž trefím, tím lépe, protože pak budu mít pro tento cyklus splněno. Věřím, že se to povede co nejdřív.

V Baku už střílet nebudete?

Absolvoval jsem úterní závod družstev, a pak mám volno. Davida Kosteleckého čeká ve středu společně se Zinou Hrdličkovou ještě závod v mixu. Máme tu jen jedinou ženu, na mne žádná nezbyla (směje se).

Po vítězství na olympiádě v Tokiu jste šel z jedné společenské akce do druhé. Dá se říct, že už jste v obvyklém závodním a tréninkovém režimu?

Na jednu stranu ano, ale jsme v Baku víc než týden a těšíme se domů. Tam mne sice čeká Dětský den, pak akce Jihomoravského kraje na Brněnské přehradě. Už jsem si zvykl, nejvíc se těším na rodinu.

Co vás před evropským a světovým šampionátem ještě čeká?

Zrušili jsme účast na Světovém poháru v Jižní Koreji. Jednak je to daleko, a hlavně to tam není ideální co se týká kovidu. Nechceme riskovat. Absolvujeme několik závodů doma a případně v okolních státech. Vrcholem přípravy bude domácí mistrovství. Chceme se také věnovat pilování techniky, abychom co nejvíc vyloučili zbytečné chyby. Střílím pětadvacet let, ale k dokonalosti mám daleko, jako každý. Když chceš být jednička, je to pořádná honička (směje se). Snad se najde čas i na odpočinek.

Vy jste s Davidem Kosteleckým na brněnské střelnici v Soběšicích zajistili ubytování pro bývalého ukrajinského reprezentačního trenéra Alekseje Klekova a jeho rodinu poté, co uprchli z ostřelovaného Kyjeva. Mluví vám do tréninku?

Vůbec ne! Rád se na nás dívá, a třeba u kafe řekne svůj názor, když rozebíráme chyby, ale jako nestranný pozorovatel, který střelbě rozumí. Nic nám nevnucuje. Naším reprezentačním trenérem je Petr Hrdlička, olympijský vítěz v trapu z Barcelony, tedy velký odborník. Aleksejovi jsme půjčili brokovnici, dali pár patron, takže si zastřílel dokonce i v závodě. Zajistili jsme mu také servis auta. V Kyjevě je prý situace klidnější, jemu i blízkým se stýská, takže se v první půlce června chtějí vrátit domů. Chápeme ho. Jsme rádi, že jsme mu mohli pomoci.

Reklama

Sdílejte článek