Článek
Třeba tady budou mít jednou nějakou připomínku i francouzští polokrevníci Godfrey a High In The Sky. Godfrey vyhrál jednu z nejtěžších světových steeplechase loni, letos v Pardubicích chyběl jen kousíček k dalšímu triumfu žokeji Janu Faltejskovi v sedle jeho mladšího bráchy High In The Sky. V cílové rovince osmiletého valacha porazil jen irský valach Stumptown.
Loni skončil High In The Sky na obávaném Taxisu, letos prohnal všechny favority až do cíle. A je názorným příkladem toho, že zdání často klame.
„Jak vidíte, High In The Sky není žádný obr, nevypadá úplně jako šampion, je to takový menší koník, ale s ohromným srdcem,“ hladí svého svěřence v boxu trenér Dalibor Török. „Samozřejmě je za tím úspěchem spousta práce, nejsou to dny, ale roky příprav,“ dodává jedním dechem.
Trenér Dalibor Török a High In The Sky
I přes nemoc a únavu z náročného programu – těsně před Pardubicemi vyhrál jeden dvouletý kůň ze Zhoře rovinový dostih v Paříži – je na trenérovi znát spokojenost.
„Dneska už ano. Ale v neděli večer převládala únava. Jak říkáme, jedno oko pláče a druhé se směje, když jste tak blízko vítězství… Všichni jsme sportovci a děláme to proto, abychom vyhrávali. Ale když se podívám zpátky, tak nezbývá než smeknout a pogratulovat vítězi,“ oceňuje výkon Stumptowna s žokejem Donoghuem.
„V regulérním souboji nás porazil jen kůň z kolébky dostihového sportu, ostudu jsme rozhodně neudělali,“ chválí Török svůj tým za dobře odvedenou práci.
V pondělí měl High In The Sky klidový režim. Aby taky ne, v téměř sedmikilometrovém závodě se pořádně nadřel. „Nevypadá až tak unaveně, důležité je, že je zdravý. Má nárok na odpočinek, ale už dopoledne byl na kolotoči, určitě půjde ven i odpoledne, nebyl by rád, kdyby byl celý den zavřený,“ ví trenér.
Pro dostihovou stáj Pegas pracuje už sedm let, do známého prostředí se vrátil před třemi roky po dvouleté pauze. Zatímco při dostizích komentátoři skloňují úspěšné žokeje, Török vyzdvihuje také každodenní dřinu svých kolegů. O třicet koní pro překážkové a rovinové dostihy v moderních stájích se stará celý tým.
„O koně pečuje osm zaměstnanců plus já jako trenér a k tomu tady máme dva pracovníky údržby, kteří se starají o dráhy a veškerý servis včetně sena, slámy,“ popisuje Török.
Socha klisny Orphee des Blins, trojnásobné vítězky Velké pardubické.
Pochvaluje si, že se majitel stará o svoje koně i lidi výjimečným způsobem. Médiím se ale Jiří Trávníček, který investoval i do hřebčína ve Francii, obvykle vyhýbá, pozornost vůbec nevyhledává.
„My z toho těžíme a zúročujeme to, co tady máme. Proto máme takové dobré výsledky,“ těší trenéra. Jak prozradil, v areálu vzniká nová dráha, která umožní ještě kvalitnější trénink.
Samozřejmostí pro úspěšné koně je vyvážená strava. „Doba se posunula. Jsou firmy, které se zabývají výživou sportovních a dostihových koní. Samozřejmě i strava musí být perfektní, základem zůstává kvalitní seno a sláma a k tomu energetické a jadrné krmivo, v dnešní době už ve formě granulí a müsli,“ vysvětluje Dalibor Török.
High In The Sky byl ve svém boxu absolutně v klidu, přítomnost neznámé návštěvy jej vůbec nerozhodila. Ale ne všichni koně jsou takoví kliďasové jako on a Godfrey, synové francouzské klisny Partoutatou.
„Třeba to je další vítěz Velké pardubické,“ ukazuje Török s úsměvem na dráhu, kde se prohání tříletá klisna, která dosud nezávodila. „Je to trošku komplikovaná klisnička, ne všichni koníci jsou k tomu předurčení, to by bylo moc jednoduché. Někteří vás chtějí shodit a je jim jedno jestli na trávě nebo na betonu. Hlavně mladí koně jsou bujní, jako sportovci jsou plní energie a sebevědomí,“ líčí zkušený trenér.
Po neděli plné adrenalinu se ve Zhoři zase vrátili k rutině. Část stájí prochází údržbou a dezinfekcí, takže i loňský šampion z Pardubic musel vzít zavděk provizorní stájí.
„Godfrey letos nemohl startovat kvůli zranění. Po operaci to jde zatím dobře, ještě má klidový režim, ale od ledna nebo února už se zase začne připravovat,“ plánuje trenér.
Všichni ve Zhoři doufají, že příští rok poběží super bráchové Velkou zase spolu.
