Článek
Do nároďáku by se možná nikdy nedostal, kdyby před osmi lety nepřestoupil do Kladna. Až tam z přihrávajícího smečaře udělali čistokrevné libero, které teď reprezentuje už osmou sezonu a národní tým je teď tak trochu jeho dítě.
S postupem času se Moník vyprofiloval v neotřesitelnou jedničku na své pozici. Nejzkušenějším hráčem byl už před čtyřmi lety na evropském šampionátu v Ostravě. Po osmém místě tehdy uvedl, že český volejbal jde správným směrem.
Letošní sezona to potvrzuje. Důkazem není jen stříbro ze Zlaté evropské ligy v Brně, ale také úspěch hráčů do 21 let, kteří skončili čtvrtí na mistrovství světa této věkové kategorie. O medaile si zahraje (nejen) díky Moníkovi i áčko. A to poprvé po 55 letech, kdy volejbalisté přivezli čtvrté místo ze šampionátu v Bulharsku. Tak daleko od té doby žádný český výběr pod vysokou sítí nebyl.
„Upřímně někde vzadu v hlavě jsem doufal, že se to může někdy povést. Moc děkuju rodině a všem, co nám přáli, protože naše rodiny v Čechách nám dodaly sílu, abychom bojovali a dali do zápasu všechno. Díky nim jsme tam,“ přemítal šťastný Moník po čtvrtečním postupu 3:1 přes Írán.
Kariérní úspěchy se mu přitom dlouho vyhýbaly. Respektive ta nejcennější medaile. V extralize byl stříbrný s Kladnem i pražskými Lvy. Až rok 2022 všechno zlomil. Tehdy v létě, po prohraném extraligovém finále s Karlovými Vary, vyhrál Moník s reprezentací Zlatou evropskou ligu ve Varaždinu. Pak se oženil a o rok později se dočkal i vysněného extraligového titulu.
„Nejlepší sezona v kariéře,“ rozplýval se tehdy. Od té doby mu do sbírky přistálo ještě jedno extraligové stříbro, ale také bronz a další stříbro s reprezentací ze Zlatých evropských lig. Dalšímu cennému kovu je teď nesmírně blízko, a kdyby se volejbalistům povedlo na medaili dosáhnout, ve vitríně by se vyjímala rozhodně vysoko.
Protože být mezi nejlepšími na světě se nepoštěstí často. Česká volejbalová historie je toho důkazem.
