Článek
Letošní úspěchy jsou výsledkem dlouhodobé práce. Můžete přiblížit, jaké kroky jste za dobu vašeho účinkování v Českém volejbalovém svazu (ČVS) učinili?
Začala se nám dařit změna drobností, které do sebe zapadaly. Došlo k významné profesionalizaci českého volejbalu. Do vedení svazu se přinesla stabilita a sjednocení, takže je jednodušší dlouhodobě prosazovat strategii. Můžeme dělat věci z přesvědčení a nastavovat systém, jak bychom si ho představovali.
Mandát současného vedení bude trvat ještě tři a půl roku. Jaké jsou plány pro nadcházející období?
Jediný plán, který můžeme mít, je pokusit se dostat na olympijské hry. Je to sen a zároveň největší výzva. Posunout český volejbal v rankingu tak, abychom o účasti na olympiádě mohli uvažovat. Na druhou stranu čekají nás úkoly i co se týče přestavby a generační obměny jednotlivých družstev, která pravděpodobně nastane už v příští sezoně.
Povídejte.
S ženami se nám podařilo postoupit do Ligy národů i na mistrovství světa. V příštím roce nás čeká mistrovství Evropy, kde budeme hrát doma základní skupinu a čtvrtfinále. U mužů usilujeme o postup do Ligy národů. To je jednoznačný cíl, který musíme naplnit, abychom se mohli posouvat výkonnostně i v žebříčku. A pak máme ještě jeden úkol.
Jaký?
Zvýšit společenskou prestiž volejbalu. Protože zvuk českého volejbalu ve světě výrazně překračuje zvuk, jaký má tady v České republice.
Kromě mužů se dařilo i reprezentaci chlapců do 21 let. Co stojí za zlepšením mládeže?
Systém mládežnických soutěží jsme před deseti lety změnili. Zvýšili jsme počet dnů společné přípravy družstev, navíc posledních šest let funguje projekt benjamínů a nadějí, který je určen dětem od deseti do patnácti let. Věřím, že jsme na správné cestě. Mládežnická reprezentace chlapců má výsledky na evropských i světových šampionátech.
U žen pro změnu funguje projekt Národního volejbalového centra (NVC). Jak jste s ním spokojení?
Má za sebou čtyři roky fungování a hodnotící kritérium přijde za dva roky, kdy si budeme moci říct, zda funguje tak, jak jsme si představovali. Zatím jsme s ním spokojení. Před šesti lety jsme začali ženský volejbal významněji podporovat. Před čtyřmi lety vzniklo NVC, které má za úkol posbírat největší talenty a umožnit jim, aby se dostaly do vrcholového volejbalu, pokud nemají ve svém místě bydliště špičkový klub.
U chlapců jste podobný model nezamýšleli?
Tam se ukazuje, že by mohl fungovat spíš současný model. Hodně to souvisí s profesionalizací trenérského zázemí, sportovních center mládeže, rozvojem akademií a navýšením dnů přípravy mládežnických reprezentací. Zkrátka jsou to dva rozdílné světy.
Mužskou reprezentaci vede Jiří Novák, ženskou Řek Janis Athanasopulos. Jaká je trenérská strategie ČVS?
Není rozdílná. Naším cílem je dostávat co nejlepší trenéry k reprezentaci, aby mohli koncepčně pracovat a rozvíjet družstva. U chlapců teď máme výhradně české trenéry, u žen řeckého trenéra Janise Athanasopulose a v NVC je trenérská sestava doplněna o Němce Sebastiana Schmitze. Ale u mužů za výkonnostním nárůstem stojí také zvyšující se kvalita extraligy.
Co za jejím zlepšením vězí?
Nárůst finančních prostředků a s tím související rozšíření špičky, do které se dostává více klubů. Mohou si dovolit lepší hráče. Svaz navíc významně mužskou i ženskou extraligu podporuje a ukazuje se, že hráči většinou zůstávají v Čechách a jen ti nejlepší odchází za penězi ven. V některých klubech se už pracuje na špičkové úrovni.
Jak jsou na tom kluby s infrastrukturou?
To je složité téma, protože infrastruktura je největším problémem českého sportu obecně. Děti chodí do přípravek a starých ošklivých tělocvičen. I extraliga se hraje leckde v nedůstojném prostředí. Bohužel poslední haly na úrovni se postavily až na světlé výjimky v osmdesátých letech. V tomhle se potřebujeme stát konkurenceschopnými. Když to porovnáme s tím, jak sportují děti na západ od nás, je to tristní.
Předseda ČVS Marek Pakosta v květnu uvedl, že jeho přáním je, aby byl volejbal u nás sportem číslo tři. Jak se vám to zatím daří?
Finančně jsme dostali rozpočet a příjmy svazu na úroveň, že jsme za fotbalem, hokejem a atletikou. Myslím si, že v dalším období se staneme sportem, který bude číslem tři co se týče zdrojů. Otázka ale je, jestli se nám podaří dostat na třetí místo i co se týče vnímání volejbalu. To je opravdová výzva a netroufnu si říct, jak se nám v tomto ohledu daří. Samozřejmě muži nám úspěchem na mistrovství světa strašně pomohli, stejně tak holky v Lize národů. Za současné vedení svazu mohu říct, že uděláme 120 procent pro to, abychom zvedli společenskou prestiž volejbalu v Česku.
