Hlavní obsah

Takové podmínky by vadily hráčům z krajského přeboru. Soukup o trénování Jemenu i rozmachu Saúdů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vede reprezentaci, v jejíž zemi během aktuálního angažmá ani nebyl. Štace u fotbalové reprezentace Jemenu má pro českého trenéra Miroslava Soukupa mnoho specifik. Naplňuje ho především to, když vidí zápal jemenských hráčů. „Pojali jsme to tak, že chceme tým přebudovat, byť vím, že ho netvořím pro sebe, protože já za tři nebo čtyři roky Jemen trénovat určitě nebudu. Možná skončím už teď v lednu, ale chtěl jsem pro tu zemi udělat nějakou práci,“ říká Soukup v podcastu Bodlo na Sport.cz. Popisuje, s čím vším se potýká, vypráví o kvalifikaci o mistrovství světa, pozici trenéra v arabském světě nebo o rozmachu Saúdské Arábie.

Podcast Bodlo s trenérem Miroslavem SoukupemVideo: Sport.cz

 
Článek

Soukup trénoval Jemen už v letech 2014 až 2015, tehdy na vlastní kůži pocítil válečný konflikt, který začal zemi paralyzovat. „Zažil jsem tam dvě revoluce, bombardování, střílení. Třeba čtrnáct dní jsme nemohli z domu a z hlavního města Saná se prakticky nedalo dostat,“ vzpomíná český trenér. Když tedy loni na podzim jemenský výběr znovu přebíral, měl jasnou podmínku: „Do země nebudu jezdit.“ Jemenská reprezentace měla základny v Egyptě, momentálně pak v Saúdské Arábii ve městě Abhá.

Kvůli dramatické situaci v zemi se zhruba osm let nehrála tamní liga, její obnova se podařila až během tohoto podzimu. „Nepřestali hrát fotbal, scházeli se v klubech, na nějaké úrovni trénovali. Ty začátky byly horší o to, že se tam pořád bombardovalo, města byla pod palbou, všude se střílelo. V takové době je těžké jít na trénink, ale oni chodili, mají fotbal rádi,“ líčí Soukup.

Kvůli válečnému konfliktu a absenci ligové soutěže neproudily do jemenského fotbalu dotace z Asijské fotbalové konfederace (AFC), to se mění. AFC už finanční prostředky přislíbila, byť zatím nedorazily.

Přes veškeré peripetie je o fotbal v Jemenu zájem. „Na některé zápasy byl plný stadion, docela mě to i překvapilo. Náš asistent se dokonce dostal na jedno utkání až v 60. minutě, jaký tam byl zájem a jaké zácpy se tvořily,“ dokresluje český kouč.

Trénovat výběr chudé asijské země je výzva i dobrodružství. „Když se mě někdo zeptá, proč jsem trenérem Jemenu, když vím, jak je to špatné, tak všechno je to kvůli těm klukům, hráčům. Vůbec to není o podmínkách nebo o tom, jak si krásně žijeme na kampech po hotelech. Nás všechny baví s těma klukama pracovat, protože oni mají ten fotbal rádi,“ popisuje Soukup.

„Trénujeme na hrozném, špatném, hrbolatém hřišti, kde je málo trávy, a nikdo z nich prostě nic neřekne. Nedovedu si představit, že by hráčům z I. A třídy nebo krajského přeboru nevadilo, kdybychom je poslali na takové hřiště. Asi by to odtrénovali, ale asi by byli naštvaní. Kdežto těmhle klukům je jedno, jestli mají třeba tři tréninky denně. Jsou šťastní, že jsou na hotelu, že můžou trénovat, že dostanou dobře najíst, že se mají kde vyspat, že jsou v klidu a nehrozí jim nebezpečí,“ dodává.

V Asii už probíhá kvalifikace o mistrovství světa v roce 2026. Jemen v prvním kole přešel přes Srí Lanku. Ve druhé fázi hraje ve čtyřčlenné skupině, kde zatím počítá porážku s Bahrajnem a výhru nad Nepálem. Nejsilnějším mužstvem v této společnosti jsou Spojené arabské emiráty.

Soukup zmiňuje, jak jeho parta zvládla odvetu na Srí Lance, ačkoliv se hrálo na podmáčeném hřišti a jeho hráči na to neměli vhodné kopačky. Přidává příběh, kdy se jeho hráči trmáceli z Jemenu k domácímu utkání do saúdskoarabského města Abhá čtrnáct hodin autobusem, zatímco soupeři z Bahrajnu se tam přesunuli pohodlně soukromým letadlem svého prince. Nebo popisuje komplikovanou cestu do Nepálu, kde jemenské výpravě uletěl přípoj v Kataru, a přesun se pak trval celkem asi dvacet hodin.

Soukup má aktuální smlouvu do ledna, sám ani moc nepočítá, že bude pokračovat. „Pokud bych to měl reálně zhodnotit, tak se nám za ten rok podařilo tým přebudovat a začlenit od něj mladé hráče. Zápasy v závěru, hlavně v Nepálu, nám ukázaly, že cesta je správná a že můžeme konkurovat týmům od 140. do 180. místa na světě. Ale i sám si myslím, že by s námi neměli chtít pokračovat, protože ta situace ještě není tak dobrá, abychom to jako trenéři z venku mohli posunout ještě dál, aby se dalo postoupit třeba do další fáze,“ probírá se situací osmapadesátiletý stratég.

Štací na Blízkém východě a arabském světě prošel už víc, působil v Egyptě, Spojených arabských emirátech, Bahrajnu a Iráku. „Z českých trenérů se možná snažím dohnat Milana Máčalu, kterého hrozně obdivuji. Pro mě je to trenér na úrovni pana Brücknera. Udělal českému fotbalu obrovské jméno,“ říká uznale Soukup.

Ví, jak složité je dostat se do bohatší země, jako je například Saúdská Arábie. Trenéři tam chodí i za méně peněz v naději, že se ukážou. „Berou ty nejlevnější. Je to proto, že se vás pak jednoduchým způsobem zase zbaví,“ vnímá Soukup.

V podcastu Bodlo toho od něj uslyšíte mnohem víc. Vypráví o své případné budoucnosti nebo také například o investicích v Saúdské Arábii směrem k mistrovství světa v roce 2034, které by měla tato země pořádat. Kandiduje jako jediná.

Pohled do fotbalového zákulisí s legionáři, bývalými hráči i experty.

Pusťte si Bodlo třeba na Podcasty.cz, Spotify nebo na Apple Podcasts.

Poslechněte si i naše další podcasty a pořady:

Reklama