Článek
Jak na tom jste aktuálně po zdravotní stránce?
I díky pravidelným kontrolám u profesora Koláře se stav ruky zlepšuje. Hrát ale pořád ještě nemůžu, byť už se moc těším, až konečně začnu. Pravou ruku postupně zatěžuju, ale jsem opatrná. Nechci nic uspěchat. Zatím tudíž pořád pracuju především na kondici. Chodím hlavně běhat. A důkladně dbám na regeneraci.
Plánovala jste naskočit do okruhu příští týden ve Stuttgartu. Už to není reálné?
Bohužel asi ne. Návrat na kurty budu muset posunout. V hlavě teď mám další turnaj v Madridu. Pak následují Řím a Paříž, kde chci rozhodně obhajovat loňský titul.
Těšíte se na francouzský Grand Slam?
Jasně. Hrozně moc. Ať vyhraju nebo ne, je to veliký turnaj, který mně zase přinese cenné zkušenosti.
Mrzí vás, že jste se musela omluvit z kvalifikačního utkání Poháru Billie Jean Kingové, v němž bude české družstvo hostit na velikonoční pátek a sobotu v Praze Velkou Británii?
Rozhodně. Chtěla jsem nastoupit, štve mě, že nemohu reprezentovat. Těšila jsem se na výtečnou atmosféru, jakou umí čeští fanoušci pokaždé v týmové soutěži vytvořit.
Věříte, že vaše reprezentační parťačky postoupí do závěrečné fáze soutěže?
Jasně. Jsem přesvědčená, že Angličanky porazí. Holky, které byly nominovány, mají dobrou formu. Budu jim držet palce. Ještě nevím, zda u televize, nebo přímo na pražské Štvanici.
Linda Fruhvirtová při utkání s Paulou Badosaovou ze Španělska v Miami.
České barvy bude hájit i mladičká Linda Fruhvirtová. Co říkáte na její výkonnostní vzestup?
Mám radost nejen z ní, ale i z její sestry Brendy. Je moc dobře, že se jim tak daří. Jsem ráda, že se do špičky tlačí holky, které jsou o deset let mladší než já. Je skvělé, že i ony si začínají plnit svoje tenisové sny.
Překvapilo vás nedávné nečekané ukončení kariéry Australanky Bartyové v době, kdy vévodila světovému žebříčku?
Ano. A byla jsem z jejího rozhodnutí smutná. Hned jsem jí napsala, že mě to mrzí, a že jí přeju všechno nejlepší do života bez tenisu. Byly to s ní vždycky speciální zápasy, z nichž jsem si hodně odnesla. Neporazila jsem ji, a už se mně to bohužel nepovede.
Jak nese vaše parťačka ze zlaté olympijské čtyřhry Kateřina Siniaková, že si nyní musí hledat pro debla jiné partnerky?
Jsme spolu v kontaktu. Chápe to, nese to statečně. Má už takové postavení, že nemá problém si najít spoluhráčku. Momentálně je ale taky zraněná.
Co říkáte na to, že je tenis jedním z mála sportů, v němž mohou v době války na Ukrajině startovat ruští hráči a hráčky, byť ne pod národní vlajkou?
Tak to prostě někdo rozhodl. Když Rusko Ukrajinu napadlo, hned jsem obvolala ukrajinské tenistky, s nimiž se znám, a ptala jsem se jich, jestli jsou v pořádku a zda něco nepotřebují. Jsem moc ráda, jak se Česko k ruskému napadení Ukrajiny postavilo. Mám radost, že pomáháme Ukrajině materiálně i finančně a staráme se o uprchlíky.
Vy nebudete mít problém nastoupit proti ruským tenistkám?
Ty holky dobře znám. Hrála jsem s nimi i předtím. Ony nemůžou za to, kde se narodily. Po covidu, který je snad na ústupu, prožíváme bohužel zase těžkou dobu. Kéž by válka co nejdřív skončila.
Najdete si v tyto dny, které nuceně trávíte v Česku, čas i na věci, jež běžně v sezoně nestíháte?
Přiznám se, že se za čtyřiadvacet hodin skoro nezastavím. Kromě sportovní přípravy se snažím také zdokonalit ve vaření a ráda přijmu pozvání i na akce, které s tenisem třeba příliš ani nesouvisejí.
Na loňské Roland Garros má Barbora Krejčíková ty nejlepší vzpomínky.
Co vaříte?
Leccos. Dělám si ryby, připravuju kuřecí, krůtí či hovězí maso. Zkouším kdeco, avšak dbám na to, abych vařila zdravě. Kuchtím ráda, a mám radost, když se to dá jíst. Oproti stravování na turnajích, kde máme nejčastěji těstoviny, je to příjemná změna.
Předala jste ceny nejlepším mladým jihomoravským tenistům. Účastníte se ráda podobných akcí?
Samozřejmě. Chodím i na autogramiády pro děti. Prostě všude tam, kde mohu začínající tenisty nějak motivovat a inspirovat. Myslím, že to je pro jejich rozvoj důležité.
Brněnští fanoušci vás mohli v poslední době vidět také na hokejové Kometě, na fotbale v Líšni či na basketu a volejbalu...
Bylo pro mě nezvyklé, že jsem tam byla všude jako divák. Všechny sporty se mi líbily, každý má svoje vlastní kouzlo. Ráda jsem zafandila, bavilo mě to. Pokud budu mít možnost, přijdu znovu.
Pustíte si teď v televizi nějaký český film?
Na televizi se skoro nedívám, protože v devět večer většinou padnu do postele a spím. Na počítači ale české filmy či seriály sleduju ráda. Zvládla jsem v poslední době navštívit i několik představení v pražských divadlech. Většinou šlo o komedie, a všechny se mi líbily.
Zaznamenali v Ivančicích, že nyní trávíte doma mnohem víc času než v minulých letech?
To netuším. Já nechci zbytečně riskovat, a tak pořád chodím třeba do obchodu raději ještě s respirátorem na obličeji. Takže mě možná ani nepoznají. (úsměv). Vím ale, že mnozí v Ivančicích minimálně od vítězství na loňské Paříži moje výsledky vnímají. Lidi jsou tady na mě milí.
Připravujete se na návrat na kurty i po mentální stránce?
Ano. Léčba lokte trvá déle, než jsem původně předpokládala, a tak je to dost náročné na hlavu. Mám tudíž kolem sebe lidi, kteří mně pomáhají zapracovat na psychice.
S jakým přáním se budete vracet do profesionálního okruhu?
Abych už hlavně byla ve zbytku sezony zdravá, a vyhrála co nejvíc zápasů.
Před rokem jste si v tomto období připsala do světového žebříčku hodně bodů. Jste připravená i na to, že je neobhájíte a ze současného druhého místa si pohoršíte?
Stát se to pochopitelně může, musím s tím počítat. Ale udělám maximum, abych mezi top tenistkami už zůstala natrvalo.
