Hlavní obsah

Italové dominují, Davis Cup trpí. Hrajete v deset ráno, kde je prestiž? kritizuje česká legenda

4:56
4:56

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Pár týdnů před slavným vítězstvím ve finále Davis Cupu 1980 nad Itálií vyhrál Tomáš Šmíd v Boloni turnaj ATP. Čeští tenisté ale ve stejném městě letos úspěch v týmové soutěži nevybojovali, i když na finálový turnaj odjížděli s velkými ambicemi.

Foto: Guglielmo Mangiapane, Reuters

Italští tenisté obhájili triumf v Davis Cupu.

Článek

Nakonec triumfovali potřetí v řadě Italové, i když v jejich sestavě chyběli nejlepší hráči Jannik Sinner a Lorenzo Musetti. Česká legenda žijící na Apeninském poloostrově to ostatně čekala, jak říká v rozhovoru pro Sport.cz.

Diváci v zádech domácím k triumfu také hodně pomohli, že?

To ano, ale v tomhle daviscupovém formátu je možné všechno. Dva singly na dva vítězné sety je strašně málo. A pak debl, kde většinou nastupují specialisté. Četl jsem, že Italové jako tým vyhráli dva miliony euro. Za nás v tom takové peníze nebyly, ale soutěž měla větší váhu. Hrát v Boloni zápas Česko-Španělsko v deset ráno mi přijde nedůstojné. My před lety taky nehráli Davis Cup s USA někde na Floridě v Delray Beach, ale pěkně ve Flushing Meadows s McEnroem a Connorsem. V Buenos Aires jsme zase nastoupili proti Vilasovi s Clercem. Podle mě tím novým formátem Davis Cup utrpěl.

Italové si v něm ale dokážou poradit.

Měli vyrovnaný mančaft. Ale aby proti sobě hráli rozhodující zápas Cobolli a Španěl Munar, to mi k té soutěži nepřijde adekvátní.

Foto: Michal Šula, Sport.cz

bývalý tenista Tomáš Šmíd

Nicola Pietrangeli, italská tenisová legenda, Sinnera kritizoval, že se z letošního startu na Davis Cupu omluvil. Co jste na to říkal?

Pietrangeli byl úžasný hráč, ale Jannik už to dvakrát vyhrál. Asi by to vyhrál potřetí, jenže on se spíš soustředí na grandslamy. Italové mu to dávají sníst. I to, že má rezidenci v Monte Carlu, přitom on tam byl od 16 let kvůli tomu, že jeho kouč Riccardo Piatti má akademii v Bordigheře kousek od Monaka. Ale to jsou takové žabomyší války. Sinner letos odmítl pozvání na ceremoniál Italské tenisové federace a ve Wimbledonu pak na zápas s Alcarazem sice dorazil španělský král, ale žádní vysocí hosté z Itálie…

Letošními finálovými hrdiny byli Matteo Berrettini a Flavio Cobolli, ve stovce je celkem osm italských hráčů. Co dělají tak dobře?

Pro Itálii je to velikánská reklama. Tady ale pořád bude číslo jedna fotbal. A když se v něm nedaří, a ještě ferrari ve formuli to nejede, tak to je národní smutek.

Vy dobře znáte taky italského kapitána Filippa Volandriho, ne?

Ten je fajn, kluk z Livorna. Forhend moc neuměl, servis taky ne, ale v top 30 byl.

V 90. letech jste měl pod palcem výchovu italských juniorských talentů. Dá se říct, že jste zavedl něco, z čeho ten systém těží dodnes?

Měl jsem tam kluky a holky od 14 do 21 let ve dvou centrech, z nichž jedno bylo v Římě. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že Francesca Schiavoneová vyhraje Paříž, nebo Flavia Pennettaová US Open, tak bych si myslel, že to absolutně není možné.

A teď Italky podruhé za sebou vyhrály BJK Cup.

Tam je ten systém taky kravina, která soutěž znehodnotila. Ale já mám na ženský tenis specifický názor. Když skončí finále grandslamu 6:0, 6:0 (Šwiateková-Anisimovová ve Wimbledonu 2025 - pozn.), tak co si o tom máte myslet?

Jak dlouho podle vás může italský boom trvat?

Ona tím Itálie hodně žije, děti se hlásí na tenis… Ale hlavně je tu strašně moc malých turnajů, challengerů a tam si ti talentovaní hráči zvykají a získávají body, což je moc důležité.

Když se vrátíme k Davis Cupu, tak Češi vyhráli sice v USA, ale vypadli se Španěly, zklamalo vás to?

Ono je to vyrovnané a musíte mít taky kliku. Menšík sice vyhrál, ale Lehečkovi to nesedlo a v deblu naši neproměnili setboly a prohráli. Hrát se to na tři vítězné, je to taky o něčem jiném.

Foto: ČTS/Pavel Lebeda (sport-pics.cz)

Češi prohráli v Davis Cupu rozhodující čtyřhru.

V Boloni se budou konat ještě dva finálové turnaje Davis Cupu. Je to podle vás to správné místo?

Radši bych to viděl v Římě, nebo v Miláně. Ale oni teď i Turnaj mistrů hrají v Turíně… Já hrál Masters v singlu v Madison Square Garden a čtyřhra se hrávala v Royal Albert Hall v Londýně. Ale teď ty deblové specialisty pomalu nikdo ani nezná.

Před 45 lety jste právě v Boloni získal svůj čtvrtý ATP titul, nevzpomínáte na ni rád?

Já už si to moc nepamatoval, připomněl mi to kamarád. Tak už jsem si říkal, že na mě jde ten Němec od A (směje se). Spíš si vybavuju nějaká finále proti Ivanovi (Lendlovi), dvakrát jsem prohrál v Toulouse s Yannickem Noahem, v Ženevě jsem ve finále porazil Matse Wilandera. V Boloni to byl samozřejmě úspěch. Hrálo se na supremu, stejně jako pak ve finále Davis Cupu. A tam jsme Italy zlomili.