Článek
Šestinásobný šampion turnaje v Římě letos vstupuje do antukové části sezony nezvykle pozdě. Od březnové porážky s Jackem Draperem v Indian Wells neodehrál jediný soutěžní zápas. Madrid vynechal. Monte Carlo také. Antuku si neosahal téměř jedenáct měsíců. A přesto zůstává třetím nasazeným hráčem turnaje a mužem, kterého nikdo nechce potkat ve druhém týdnu grandslamu.
Zatímco mladší generace létá po kurtech s bezstarostností a agresí, Srb připomíná zkušeného gladiátora, který už nepotřebuje dominovat každý týden. Stačí mu několik správných bitev. A právě to je možná největší strašák pro zbytek okruhu.
Situace se navíc dramaticky změnila. Carlos Alcaraz kvůli zranění vynechá celé antukové jaro a cesta k triumfu na Roland Garros se najednou otevřela mnohem víc, než se ještě před měsícem zdálo. Mezi experty i fanoušky znovu ožila myšlenka, která ještě nedávno působila skoro jako sci-fi. Grandslam číslo 25.
A Djokovič? Ten podobné scénáře nikdy veřejně neodmítá. Jen mlčí a čeká. Jeho letošní program je téměř minimalistický. Australian Open. Indian Wells. Konec. Jenže právě to může být součástí plánu. V minulosti už několikrát ukázal, že klasická logika pro něj neplatí. Loni nezvládl Monte Carlo, Madrid ani Řím, přesto pak dokráčel až do semifinále Roland Garros. A historie naznačuje ještě něco důležitějšího. Když vstoupil do evropské antukové sezony pozdě, často končil s trofejí v rukou.
Jenže tentokrát je tu jeden zásadní rozdíl, a to je věk. Djokovič za pár dní oslaví devětatřicáté narozeniny. Regenerace bolí víc. Pauzy jsou delší. Tělo neposlouchá automaticky. A dobře to ví i Karen Chačanov, který může být jeho soupeřem ve čtvrtém kole.
„Více se unavuje a hůře regeneruje, proto si někdy dává delší pauzy,“ popsal Rus aktuální situaci bývalé světové jedničky. Zároveň ale okamžitě přidal varování pro všechny pochybovače. „I kdyby byl třicátý nebo padesátý na světě, pořád by se neměl podceňovat.“
A právě to vystihuje současného Djokoviče dokonale. Už není nezničitelný stroj, který válcuje okruh od ledna do listopadu. Dnes působí spíš jako predátor čekající na správný moment. Turnaje vybírá opatrněji. Ale když přijde grandslamová atmosféra, stále umí přepnout do režimu, který tenisový svět zná až příliš dobře.
Los v Římě mu navíc přeje. Ve druhém kole ho pravděpodobně čeká Márton Fucsovics, následovat mohou Ugo Humbert, Karen Chačanov nebo domácí miláček Lorenzo Musetti. V semifinále by mohl narazit na Alexandera Zvereva.
Otázkou totiž není, zda Djokovič ještě dokáže odehrát skvělý zápas. To už letos několikrát předvedl. Skutečná otázka zní, zda zvládne ve svém věku přežít dva týdny fyzického i mentálního pekla a dojít si pro svůj pětadvacátý grandslamový titul.
Pokud ano, tenis možná čeká další kapitola jednoho z největších sportovních příběhů v historii.
Podobně to vidí i Gaël Monfils nebo bývalá hvězda NBA Tony Parker. „Kdokoliv tvrdí, že není nejlepší všech dob, říká to jen proto, že ho nemá rád. Kdykoliv se mě někdo zeptá, odpověď je jasná. Novak je nejlepší.“
