Plíšková v hluboké krizi. Cítím se ale šťastná, jsem pořád stejně bláznivá

Ve středu přidala další porážku hned v prvním zápase, tentokrát s Jil Teichmannovou v Římě, kde hrála už třikrát finále a jednou zde slavila titul. Plíškové se po prosincové zlomenině ruky a dlouhé pauze stále nedaří naskočit na vítěznou vlnu.

„Jsem už dost stará na to, abych žila jen výsledky a užírala se tím. Teď už jsem schopná se od toho oprostit. Makám naplno. Cítím se ok. Hlavně že zápěstí mám v pořádku. Nemůžu být úplně super pozitivní, ale když si udržím tohle nastavení, může mi to pomoct ve druhé půlce sezony,“ nepropadá panice bývalá světová jednička.

Na konci března už se zařadila mezi třicátnice a přiznává, že na číslo 30 si jen těžko zvyká. „Necítím se na třicet. Připadám si pořád mladá, pořád stejná a stejně bláznivá,“ odmítá, že by se věk na její osobnosti nějak podepsal.

I když už ji mnozí odepisují, sama rozhodně o konci kariéry neuvažuje: „Dokud je tělo v pořádku, můžu hrát. Nechci říkat, že třeba ještě pět let, protože nevím, co se může stát za tak dlouhou dobu, ale cítím se dobře a nechystám se končit.“

„Třeba i Simona Halepová poráží mladé holky, věk zkrátka není podle mě důležitý. Je to spíš o tom, jak se cítíte a jestli stále věříte sami sobě,“ srovnává se se svojí rumunskou vrstevnicí.

Nastupující mládí se umí ale občas dost tvrdě připomenout. Tak jako třeba loni právě v Římě, kdy od aktuální světové jedničky Igy Šwiatekové vyfasovala dva „kanáry“. Dvacetiletá Polka se nyní veze na vlně už 25 vítězných zápasů v řadě a momentálně nemá konkurenci.

„Vůbec mě (vítězná šňůra Šwiatekové) nepřekvapuje. Má na to hru. Hodně hráček přejede velmi snadno, protože nikdy nedá míček zadarmo, ať už je skóre jakékoliv. Máte třeba hráčky jako Madison Keysová, která zahraje fantasticky, pak ale přijde game, kdy vám daruje několik chyb. Iga ale prostě takové gamy nemá,“ vyzdvihuje Češka aktuální světovou jedničku.

Plíšková nečeká jen na lepší výsledy, ale také na to, že se stane tetou, protože její dvojče Kristýna má v příštích týdnech porodit chlapečka.

„Viděla jsem ji minulý týden v Praze a využila jsem toho, že je ještě klid a mohly jsme být spolu jen já a ona. Teď si nejsem jistá, jestli pojedu z Říma do Prahy. A možná, až se uvidíme příště, už nebude sama. Ale je to krásné, alespoň teď nebude na mě tlak od rodičů (aby měla dítě), takže je to fajn,“ dodává s úsměvem.