Článek
Sevilla (od našeho zpravodaje) - „Nevstávám v devět, hlavně ne ve volných dnech. Spala jsem do jedné,“ vykládala Nosková. „Já teda stihla aspoň snídani v deset, ale pak jsem ještě zalehla taky do jedné,“ usmívala se Bouzková. Za své včerejší výkony proti Švýcarkám si obě trochu toho poleženíčka navíc zasloužily. Obzvlášť, když zabraly až po půlnoci.
Ve fanzóně stadionu v Seville na ně pak od dvou hodin odpoledne čekal dlouhý ‚had‘ převážně dětí, které se chtěly fotit a podepisovat připravené archy papíru. „Bylo to hezké s takhle malými dětmi, které z toho mají radost. Holky mi říkaly, že tu byly na školním výletě. A odpoledne se půjdou podívat na Španělky,“ líčila Bouzková, která oprášila lekce španělštiny. „Když zjistily, že umím, tak jsem jim tam psala ‚pro někoho‘ nebo ‚pro rodinu někoho‘, takže jsem měla takovou zkoušku psaní španělských příjmení.“
Jakmile pak české tenistky odcházely, dívenky ve školních uniformách jim spontánně zatleskaly. A i novinářský cynik musel uznat, že to byl až dojemný moment. „Moc pěkné,“ souhlasila Bouzková, pro kterou byla půlhodinová autogramiáda premiérou. „Já měla jednu podobnou v Praze,“ srovnávala Nosková.
Když ale slyšela, jaký ohlas má španělština spoluhráčky mezi malými fandy, možná se do ní také pustí. „Strašně se mi ten jazyk líbí, do budoucna bych se ho chtěla naučit. Dneska první lekce,“ pousmála se osmnáctiletá tenistka.
