Článek
Startovali na dvou olympijských hrách, stali se vicemistry Evropy, dokázali vítězit na elitních turnajích světové série. Nad vším ční jejich tažení světovým šampionátem v Mexiku, které nikdo ze soupeřů nedokázal zastavit.
V uplynulé sezoně trochu zvolnili režim, Perušič se stal otcem, Schweiner s partnerkou potomka čekají, na mistrovství světa v australském Adelaide se přesto probojovali do čtvrtfinále.
Další společné akce už ale 31letí beachvolejbalisté nepřidají. „Každý profesionální sportovec by měl umět vyhodnotit, kdy nadešel čas se v životě posunout dál. Já k němu dospěl nyní, kdy jsem se rozhodl po delším zvažování upřednostnit rodinný a pracovní život před profesionální kariérou,“ vysvětlil Perušič.
Nově bude působit jako asistent reprezentačního kouče Andrey Tomatise, zatímco Schweiner bude směrem k olympiádě v Los Angeles pokračovat dál s novým spoluhráčem Tadeášem Trousilem.
Svoji sportovní budoucnost Perušič se Schweinerem zvažovali už po obou svých olympiádách, ale vždy se rozhodli pokračovat.
„Moje rozhodování bylo dlouhodobější. Vždy jsme si s Davem po sezoně sedli a zvažovali pro a proti. Oba jsme věděli, že sport není všechno a připravovali se, že to jednou skončí. Na podzim už jsem byl rozhodnutý,“ přiznává absolvent právnické fakulty, který nastoupí v soukromé firmě na plný úvazek a svoje působení u týmu označuje jako přicmrndávač.
„Počítám, že jako amatérský hráč si ještě na nějakých turnajích zahraju. Ale chci se věnovat co nejvíc rodině a trávit čas s manželkou a synem,“ plánuje po konci profesionální kariéry.
„Bylo to krásných deset sezon a mělo to úplně všechno. Od počátečního snažení, kdy jsme nevěděli, jestli na to máme, přes první výraznější výsledky až po docela dost medailí. Napočítal jsem jich pětadvacet, a to i z těch nejprestižnějších akcí,“ oceňoval Schweiner.
Zleva hráči David Schweiner a Tadeáš Trousil, trenér Andrea Tomatis a nyní už bývalý profesionální beachvolejbalista Ondřej Perušič.
„Medaile jsou fajn, ale víc pro mě byly naše zážitky. Vím, že s Perunem budeme spolupracovat dál a vídat se profesně i jako kamarádi,“ říká.
Zážitků ostatně za roky spolupráce nasbírali spoustu. „Neexistuje člověk, s nímž bych strávil víc času. V letadle, na společném pokoji… Není moc týmů, které by spolu dokázaly vydržet tak dlouho,“ uvědomuje si Schweiner a s Perušicem si navzájem poděkovali.
Sám zvažoval svoji budoucnost. „Ale rozhodl jsem se pokračovat, věřím, že ve mně ještě něco zbývá,“ hlásí. Novou motivaci mu dodává i spojení s 24letým Trousilem, který se prosazoval s různými spoluhráči, ale připravoval se ve stejné skupině pod vedením Tomatise.
„Neměl jsem zatím štěstí, že bych vydržel s parťákem déle než dva roky. Doufám, že se to teď změní. Na začátku to nebude růžové, počítám, že drtivá většina servisů půjde na mě, ale věřím, že nejsem typ, který by se pod tlakem skládal. Zkusíme se přiblížit tam, kde byli Perun s Davem,“ vysnil si Trousil, jenž naposledy hrál po boku Matyáše Džavoronoka.
„V čem může být Tadeáš lepší než Perun? V dochvilnosti,“ usmál se Schweiner. „Tím, že máme pořád stejné trenéry, nepotřebujeme tolik času, abychom spolu mohli hrát. Stejně jako Perun je mentálně i fyzicky odolný,“ srovnává Schweiner své dva parťáky.
Body do světového žebříčku, podle nichž se nasazuje na turnaje, se počítají na hráče, tak se novým parťákům sečtou. Od nuly však pro všechny začne olympijská kvalifikace, která startuje v polovině letošního roku.
