Článek
Kdy jste měl definitivně jasno, že už nebudete pokračovat?
Prošel jsem letní přípravou, která byla hodně uzpůsobena, aby koleno fungovalo. A pak jsem si nastavil mety, jestli dál pokračovat. Mistrovství republiky na trenažeru u nás na Olympu dopadlo docela dobře, v Oberhofu na ledovém trenažeru taky, pak přišly první dva závody Světového poháru v Altenbergu, abych zjistil, jestli tu zátěž koleno zvládne. A po nich jsem se rozhodl, že už je toho moc a nechci si koleno zničit úplně. Je dobré uznat, kdy je čas to přenechat mladším a skončit.
Protože koleno bolelo, nebo jste se nebyl schopen na startu naplno rozběhnout?
Závody jsou nasekané a zatížení dost velké. A já cítil, že začíná otékat, na což navazovala omezení stran fyzické přípravy. Pro běžný život, jako když jdu do schodů, koleno tolik necítím, ale pro boby je třeba nazvedat hodně závaží v posilovně, což s ním bohužel nejde.
Startoval jste na třech olympiádách, získal dvě medaile na juniorském mistrovství světa, na co budete nejradši vzpomínat?
Asi nejvíc si připomenu šesté místo na mistrovství světa s Honzou Šindelářem, to byl náš největší zážitek. Navíc v Altenbergu, kde byla spousta českých fanoušků, to jsme si naprosto užili.
Jaká bude vaše budoucnost?
Můj osud je v rukou Policie České republiky, už dva roky jsem zařazen jako sportovec policista a je na jednáních, kam se bude moje budoucnost ubírat. Nejradši bych zastával roli bobového trenéra, kdy bych se připojil k hlavnímu kouči Dawidu Kupczykovi, což si myslím, že by mohlo pomoct našemu týmu růst dál.
Jak brali váš konec kolegové z týmu, který se za poslední roky dost rozrostl?
Nechtěli, abych skončil. Skoro brečeli, ale rozjetý vlak nejde zastavit. Budu se snažit, abych u nich zůstal v roli trenéra. Jsme tam čtyři piloti, máme i pilotku, líbí se mi, že ten sport u nás celkově roste. A díky konkurenčnímu prostředí se posouvají i výkony.
Bobista Dominik Dvořák se loučí s úspěšnou kariérou.
Která ze tří absolvovaných olympiád vám utkvěla nejvíc v hlavě?
Každá měla něco do sebe. V Soči jsem byl ještě jako brzdař, Korea byla speciální, kvalifikovali jsme dvojbob i čtyřbob, byli v největší formě. Navíc to bylo před covidem, kterým pak byl ovlivněn Peking.
Nebyla šance, že byste zkusil vydržet i do své čtvrté olympiády?
Část posádky chtěla, ale mně by bylo hloupé vůči sobě i jim, kdybych se nedokázal připravit na sto procent.
