Článek
Zásadní pro ni bylo už první kolo, v němž i s vysokým startovním číslem 45 dokázala zajet 24. nejrychlejší čas. „Díky bohu, sem tam,“ popisovala Dubovská, co jí blesklo hlavou po dojezdu do finiše. „Konečně! Spadl mi kámen ze srdce,“ usmívala se.
Dost oceňovala organizátory, kteří dokázali sjezdovku udržet ve výborném stavu. „Děkuju jim, trať byla úplně úžasná,“ pochvalovala si. Dopředu ji hnalo i přibližně deset tisíc převážně českých fanoušků na tribunách a podél sjezdovky. „Fanoušci byli skvělí, slyšela jsem je i na startu,“ smekla.
Martina Dubovská na trati slalomu ve Světovém poháru ve Špindlerově Mlýně.
V cíli tak mohla rozdávat úsměvy na všechny strany a pózovat pro radostné fotky. „Je to prostě doma. Mám tu rodinu i kamarády, tady to miluju. Atmosféra mě vždycky dokáže vyhecovat,“ líčila.
Ve druhém kole zajela 20. nejrychlejší čas, poradila si i se záludnou kombinací před nájezdem na rovinku, která se dala projet dvěma způsoby. „Mohly jsme si vybrat. Takhle jsem ji trénovala a stejně jsem to projela i v závodě. Otázka, jestli to byla rychlejší varianta,“ přemítala rodačka z Třince.
Zelená čísla ve finiši sice neviděla, ale díky zaváháním dalších soupeřek se nakonec o tři příčky posunula. „Neměla jsem nad čím přemýšlet, šla jsem do toho naplno. Jsem hlavně ráda, že se mi dvakrát podařilo přijet do cíle,“ říkala po zisku prvních deseti bodů do hodnocení Světového poháru. „Určitě mě to dobře naladí,“ věří před blížícími se olympijskými hrami.
Teď Dubovská hlavně věří, že už definitivně dořeší problémy se zády. „Úplně stoprocentní to pořád není, stále na tom pracujeme. Musím se vždycky dát do kupy, ale už se můžu soustředit hlavně na lyžování,“ dodala.
