Článek
Během sobotního závodu národního šampionátu volně s hromadným startem na 20 kilometrů v Rovaniemi z ničeho nic zmizel z trati. Naposledy se do statistik závodu zapsal na mezičase na metě 6,6 kilometrů, následně se z tratě vypařil.
V neděli už ale znovu závodil a konečně tak mohl tamním novinářům vysvětlit, jak se sobotním kláním naložil. „Závod jsem zabalil u servisního kamionu Atomicu. Vlezl jsem dovnitř a vypil jsem všechna piva, co tam měli. Než dojel vítěz do cíle, dal jsem si jich celkem dost,“ přiznal v rozhovoru pro server Iltalehti.
Přesně však svoji spotřebu vyčíslit nedokázal. „Vypil jsem všechno, ale neměli tam toho zase moc,“ pokračoval. Zároveň odmítl, že by ohrozil svoji účast na nedělním pokračování šampionátu případnou kocovinou. „Ta se nedostavila. Vůbec ji nemívám. Jsem profesionál,“ odmítal jakýkoliv problém.
Předčasný konec v sobotním klání vysvětlil frustrací ze špatně namazaných lyží. „Lyže byly špatné. Celý náš tým z Imatry měl špatně namazáno. Nejelo to ani do kopce, ani z kopce. V neděli už to bylo lepší,“ popisoval trable s vybavením.
„Bylo mi líto, že jsem závod vzdal, když přišlo tolik lidí. Ale zbývala mi ještě skoro čtyři kola, stejně by mě o kolo dojeli,“ povzdechl si.
Novináři se také podivovali, že vlezl do kamionu Atomicu, přestože je smluvně vázán ke konkurenčnímu Salomonu. „Atomic je docela dobrá značka lyží. Dávám si k nim lyže na servis. Poskytují služby i jiným než svým závodníkům,“ vysvětlil.
Lindholm se v neděli ještě účastnil štafetového závodu za tým Imatran Urheilijat, s nímž obsadil sedmé místo.
Rodák z Rovaniemi si letos olympijskou účast nezopakoval. Kariéru mu zkomplikovala loni únavová zlomenina křížové kosti. Z ní se sice zotavil, ale do konečné nominace na ZOH se tentokrát neprobojoval. Se Světovým pohárem se letos rozloučil v běhu na 50 km v norském Holmenkollenu, kde obsadil 33. místo.
Jak už bylo zmíněno, jeho jméno obletělo svět při minulé olympiádě v Pekingu. Do cíle závodu na 30 km v krutých podmínkách doběhl na 28. místě, ale v cíli měl úplně jiné starosti než řešení svého pořadí. Musel si pomocí topících sáčků zahřívat zmrzlý penis. „Byl to jeden z nejhorších závodů, co jsem běžel,“ stěžoval si tehdy. Omrzliny v citlivých partiích protrpěl už dříve i během závodu SP v Ruce.
