Článek
„Občas se na tu jízdu z Aare dívám a snažím se přijít na to, co jsem tam udělala jinak. Takhle bych chtěla teď jezdit,“ s úsměvem vypráví čtyřiatřicetiletá Dubovská, která ale jinak v posledních dvou sezonách ze svých výsledků nadšená nebyla.
V elitní desítce SP se objevila naposledy v březnu 2023, minulou zimu dosáhla na první body až v lednu ve Špindlerově Mlýně. Na vině byly i problémy se zády, které ji trápily zejména v úvodu sezony. I proto v létě dopřála svému tělu více času na regeneraci.
„Dobré to úplně není, stále na zádech musím pracovat a dávat si pozor. Ale cvičím a rehabilituju. Je to lepší,“ hodnotí rodačka z Třince, která je doma v Liptovském Mikuláši.
Lehce obměnila svůj tým. Hlavním koučem zůstává Andrej Prevuzňák, ale o lyže se jí bude starat Matúš Pavelka, fyzickou přípravu absolvuje s Jaroslavem Moravčíkem.
Neveselou tradicí už se stává, že více lyžařské přípravy absolvuje v létě v halách než na venkovních svazích poté, co letos už všechny evropské ledovce zavřely. „Jediná výhoda hal je, že nemusíme tahat všechno na ledovec a jsme takoví hokejisté rovnou v té hale,“ pousmála se.
„Byli jsme ve čtyřech halách. Dvakrát v Litvě, jednou v Německu a jednou v Belgii. K tomu na Stelviu a na Pitzalu venku, ale tam ty podmínky nebyly ideální,“ popisuje. Třeba do švýcarského Saas-Fee měla vyrazit celkem třikrát, vše bylo zaplacené, a nakonec musela cesty kvůli nedostatku sněhu rušit.
„Jsme malý tým a dokážeme improvizovat. Čím víc jsme toho měli naplánováno, tím víc se toho měnilo,“ osvědčilo se jí rozhodování na poslední chvíli podle podmínek.
Světový pohár pro slalomářky začne 14. listopadu ve finském Levi, kde před šesti lety zajela Dubovská svůj nejlepší výsledek kariéry. Prvotní cíl sezony je si svými výsledky vylepšit startovní číslo. „Teď ho budu mít kolem třicítky, tak budu chtít zase skočit dopředu,“ předsevzala si.
