Hlavní obsah

Smutná končí! V plánu teď mám mateřskou dovolenou, říká nejlepší česká laufařka

Hynek PreislerSport.czPrávo
29. 3. 2021 18:45

Zatímco soupeřky si v závodě na sto kilometrů hrábly na dno, nejlepší česká laufařka Kateřina Smutná urazila supermaraton v pohodě a s úsměvem. Věděla, že běh Aarefjällsloppet ve Švédsku je jejím posledním závodem. S úspěšnou kariérou se loučí.

Foto: eD system Bauer Team

Kateřina Smutná končí kariéruFoto: eD system Bauer Team

Článek

Celkově jste v seriálu Ski Classics obsadila čtvrté místo. Proč končíte?

Je mi 37 let, už tedy nejsem nejmladší. Je to snad má již 26. sezona a už bych také chtěla na mateřskou dovolenou, na což se již strašně moc těším. Myslím, že je ten správný čas.

Můžu vám již pogratulovat?

(usměje se) Několik gratulací mi již přišlo, protože hodně lidí pochopilo jako jasnou věc, že už jsem těhotná, ale tak to bohužel není. Jinak bych stovku rozhodně nejela. V plánu to ale je.

Foto: Team Bauer system eD, ČTK

Kateřina Smutná během Vasova běhuFoto: Team Bauer system eD, ČTK

Jak dlouho jste konec zvažovala?

Trochu už v minulém roce. Ale pak jsme to promýšleli (s Radimem Dudou, trenérem a zároveň životním partnerem, pozn. red.) a rozhodli se, že se vzhledem ke covidový situaci ještě v letošní sezoně na pár závodů připravím. A nakonec z toho byly skoro všechny... Tři nebo čtyři závody se totiž zrušily kvůli covidu. Poslední měl být Vasák, jenže jak byla v Česku špatná situace kvůli covidu, řekli jsme si, že ještě ve Švédsku zůstaneme a pár závodů objedeme. A myslím, že to dopadlo dobře. (usměje se)

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Katerina Smutna (@smutnakaterina)

Cítila jste nostalgii?

Už před startem, jak se holky rozcvičovaly, jsem se jen procházela a kochala se. Úplně mě dojalo, když jsem si říkala, že je to naposledy. A hlavně jsem to chtěla objet opravdu v pohodě. Kdybych začala závodit, bylo by ve hvězdách, jestli bych vůbec dojela do cíle. Měla jsem velký respekt vzhledem k tomu, že jsem týden předtím měla křeč a musela (Välädalsrennet) skončit. Byla jsem proto opatrná, a hlavně chtěla dojet do cíle s úsměvem.

Což se vám podařilo.

Ano. Byla jsem až překvapená, jak moc dobře se mi jelo. Byly strašně těžké podmínky. Naplno jsem jela až posledních pět kilometrů, kdy jsme s Brittou bojovaly o šesté místo. Byl to skvělý závod, který jsem si hodně užila, což bylo moje největší přání, když byl poslední. Kdybych ho musela zabalit jako týden před tím, byla bych strašně moc zklamaná.

A je konec definitivní? Třeba Marit Björgenová se i ve 40 letech vrátila.

V plánu mám mateřství, a když se povede brzy, což si strašně moc přeju, dva tři závody za sezonu bych si ještě chtěla zajet. Jizerku, Vasák a třeba Marcialongu k tomu, víc už opravdu ne. To je takový můj sen. Bez lyžování žít nemůžu, to vím už teď.

Když se ohlédnete za kariérou, na co budete nejraději vzpomínat?

Těch sezon bylo strašně moc. Nejraději vzpomínám na 11. místo na olympiádě ve Vancouveru ve sprintu klasicky a pak na MS v Oslu, kde jsem byla 15. na desítce klasicky. Není to sice úplně top umístění, ale kolem trati byla spousta lidí, na což mám krásné vzpomínky. A z maratonů jednoznačně na první místo na Vasáku v roce 2016 a pak na Jizerské 50 o rok později. Tohle nic nepředčí.

Reklama

Sdílejte článek