Článek
Na první pohled vypadá všechno parádně. Více než dvě stovky zimních sportovců, jejich trenérů a personálu z pořádající organizace Olympiatoppen, která se v Norsku stará o vrcholové sportovce, odletí v sobotu 24. května na ostrov Gran Canaria, kde stráví týden při teplotách kolem 25 °C.
Denně je budou čekat dva tréninky a také odborný program od pořadatelů. Ubytováni budou v dobře vybaveném hotelu, jehož součástí jsou i sportoviště.
Cíle jsou podle Olympiatoppen tři: budování týmového ducha, prohlubování spolupráce a sdílení odborných znalostí a také společný trénink.
Na druhý pohled už to tak dobré není. „Mám pocit, že při plánování tohoto setkání bylo trochu zapomenuto na udržitelnost,“ nešetřil kritikou Stig Schjoelset, výkonný ředitel norské ekologické organizace Zero.
Prvním problémem je samotná doprava. Většina účastníků dorazí charterovým letem, několik pak běžnými pravidelnými spoji. Jenom samotná cesta bude mít emisní stopu 113 tun CO2, což odpovídá emisím více než deseti Norů za celý rok.
Přitom Norská sportovní federace, pod kterou Olympiatoppen patří, přijala rozhodnutí, že by do roku 2030 sportovci „měli snížit vlastní emise skleníkových plynů o nejméně 55 procent“.
Schjoelset si je podle norského veřejnoprávního rozhlasu a televize NRK vědom toho, že vrcholoví sportovci musejí během sezony hodně létat. „Měli bychom ale cestování omezit, pokud to není nezbytné,“ zmiňoval.
Druhým problémem je pak samotná destinace. Gran Canaria bývá označována jako klimatické peklo. Protože ostrov není připojen k pevninskému Španělsku, musí si sám vyrábět elektřinu. V roce 2023 až 77 procent vytvořené energie pocházelo z ropy. To znamená, že znečišťuje planetu asi 35krát víc než ta vyrobená v Norsku.
„Zvenku to vypadá, že své cíle neberou úplně vážně,“ podotkl ironicky Schjoelset.
Norští sportovci jedou na teambuilding na ostrov Gran Canaria
Olympiatoppen se hájí tím, že v Norsku neexistuje prostor pro setkání tak velkého počtu lidí, který by výrazně nepřekročil stanovený rozpočet.
Na ten přispěl Mezinárodní olympijský výbor 150 000 dolarů (asi 3,3 milionu korun). Navíc musí účastníci zaplatit 700 000 norských korun (1,5 milionu korun).
Hanne Staffová z Olympiatoppen připouští, že organizace v tomto případě neprovedla ekologické výpočty a rozhodla se pro Gran Canarii na základě ekonomických nákladů a možností kapacity. I použití jednoho charterového letu bylo podle ní výhodnější, než aby sportovci letěli pravidelnými spoji.
„Musíme být pokorní a uznat, že vrcholový sport musí pokračovat v práci na udržitelnosti, a to jak na krátkodobé, tak dlouhodobé bázi,“ dodala na závěr.
Výkonný ředitel organizace Zero ale její vyjádření odmítá. „Myslím, že nemá smysl mít cíle, které nemáte v úmyslu splnit. Pokud je neberou vážně, měli by se vrátit na začátek,“ radí Schjoelset.
